Tak jsme byli opět na výletě. Bylo by lepší, kdybychom jet nemuseli, kdyby nic takového jako největší evropský "sraz" neonacistů neexistoval. Tento rok se v Drážďanech pod záminkou "Dne smutku za vybombardování Drážďan" sešlo odhadem něco mezi 6000 až 7000 neonacistů. Strašně smutné číslo a děsivě strašný fakt. Proti nim byly uspořádány 3 pochody na různých místech Drážďan. Celkový počet lidí na této demonstraci proti náckům se odhaduje 10 000 - 11 000. To je povzbuzující! Stále jsou ještě lidé, kteří nejsou lhostejní k tomu, co se kolem nich děje. Jak však řekl F. Fendrych: "Tohle by se v Česku stát nemohlo, Češi budou raději sedět v hospodě." Pravda. Vezměte si, křesťani, z Němců příklad.
A jak ten den probíhal?
Přijeli jsme do Drážďan tak akorát na deset hodin dopoledne, zrovna na začátek bohuslužby v synagoze, která byla součástí demonstrace proti neonacismu. Drážďanská nová synagoga je vyloženě ukázka moderní, tvůrčí a dynamické architektury. Velice se nám tam líbilo. Když jsme přišli, byla úplně plná lidí. Byli přítomní i vrcholní zástupci města a judejské komunity. Bohuslužba (to "u" není překlep, čtenáři, vím, že tě to rozčiluje, ale je to záměr, aby se Čížci začali zamýšlet nad významem slov) byla zážitkem sama o sobě. Rabín pro Lipsko, Dráždany a Chemnitz Salomon Almekias-Siegl skvěle zpíval, melodičnost hebrejských modliteb byla uchu příjemná.... až na to, že jsme ničemu nerozuměli. A to nemluvím o němčině. To je ta chyba náboženství...
Potom jsme přešli do protější budovy judejské obce "Jűdische Gemeinde zu Dresden", kde jsme při kávě čekali na začátek demonstrace v 13 hod. Mezitím jsme zpívali a samozřejmě bychom to nebyli my, abychom nezatroubili na šofar. To se ovšem nelíbilo místní náboženské paní, která nám německy důrazně sdělila, že je šabat. Zajímavé však bylo, že hra na varhany jí na šabat nevadila... alespoň jsme si nevšimli, že by jim to v synagoze zakazovala...
Na shromáždění za Augustovým mostem v první hodinu odpolední jsme se vydali po půl jedné a koukali jsme. Šli jsme po nábřeží Labe (tzv. "Labská Florencie") a hleděli na kulturní památky - staré začernalé kamenné budovy v řeckořímském-mytologickém stylu se hezky prolínaly s katolickými symboly, sochami a kostelem (samí nefilim!). Skutečně výmluvná ukázka katolicismu. Byla vyloženě ledová zima. Vítr byl mrazivý, díky Bohu jsme to přežili ve zdraví. Za ústím mostu Augustusbrűcke na ulici Große Meißner Straße se shromáždilo velké množství lidí. Po projevech mluvčích se přibližně 5000ový dav lidí vydal na pochod přes most Carolabrűcke směrem k synagoze na Rathenau Platz. Průvod v čele nesl označení pochodu: "Geh denken!" - jasné stop pravicovému extremismu. Organizaci těchto 3 velkých protifašistických pochodů zprostředkovaly německé odbory DGB. Připojilo se mnoho různých politických a občanských skupin. Náš pochod a shromáždění na Rathenau Platz zorganizovala Kulturbüro Sachsen v čele s jedním z organizátorů Čechem Miroslavem Bohdálkem, který v Sasku pracuje už osm let v neziskové organizaci monitorující pravicový extremismus. Různobarevnými vlajkami každé občanské společnosti se to tam jen hemžilo. Policie uzavřela provoz do centra a celou akci hlídala. Došlo k několika menším potyčkám, ale týkaje se našeho pochodu to bylo bez problémů.
Neonacisté se shromáždili za budovou opery Semperoper poblíž saského zemského sněmu. Shromáždění u něj jim město nepovolilo. Poté vyrazili z centra, obkroužili jej a s transparenty a černými vlajkami se vrátili zpět.
O střetu anarchistů a neonacistů cituji z ČTK: "Na Zámeckém náměstí (Schlossplatz) se shromáždily stovky anarchistů s transparenty jako "Všechno dobré přichází shora" narážejícími na spojenecké bomby, které v noci ze 13. na 14. února srovnaly "labskou Florencii" se zemí. Přicházející neonacisty pak levicoví extremisté vítali pískotem, zdviženými prostředníky a výkřiky: "Pryč s neonacisty!" nebo "Stalingrad! Dobrý německý voják - mrtvý německý voják".
Krajní levice se několikrát pokusila prolomit policejní kordon, nasazení policisté ale s pomocí posil a policejních vozů postupně anarchisty z náměstí vytlačili. Nekonečný průvod černě oděných neonacistů s černými vlajkami zatím nerušeně procházel kolem.
Město Drážďany nenašlo podle svého starosty dost důvodů, proč demonstraci zakázat, příslušníci krajní pravice ale nesměli mít bomby typu "bomber", vysoké boty s ocelovými špicemi, ani žádné zbraně či skrytý obličej. Zároveň nesměli pochodovat stejným krokem a v blocích, zpívat chorály ani skandovat hesla. Na shromáždění policie nepustila ani nikoho, kdo přijde zahalený, bude ukazovat "závadné" tetování nebo ponese říšskou vlajku.
Demonstraci zaštítila krajně pravicová NPD, která se loni na podzim dostala do saského zemského parlamentu."
Od shromáždění jsme se odpojili v 15 hodin po skončení projevů na Rathenau Platz. Když jsme se vraceli k autům, která jsme měli zaparkovaná u synagogy, přicházely proti nám desítky antifašistů, které vyváděla z centra policie jdoucí za nimi.
Jak to hodnotit?
Mluví se hodně o tom, že v Evropě a po celém světě v těchto dnech vzrůstá antisemitismus. Lidé plní této nenávisti nemají omluvu. Události, jako byla nedávná válka v Gaze berou jen jako záminku, aby mohli svoji nenávist ventilovat. Není to nic nového pod sluncem, dá se to však pochopit jen z biblického hlediska - filozofické a sociologické polemiky jsou mlácením prázdné slámy. Co kdo zasévá, to také sklidí - mnohonásobně.
Když se tak s lidmi bavíme o tom, co se ve světě děje a jak je to všechno stále více temnější, zlomyslnější a beznadějnější, někteří v touze strčit před realitou hlavu do písku říkají: "Já vím, ale co naděláš, stejně nic nezměníš."
Tak na to, je, vážení, snadná odpověď.
Ne, celý svět nezměním, ale co můžu změnit, to bych změnit měl. Můžu ovlivnit můj život a tím životy těch okolo mě. Vždycky se dá něco udělat. Pokud člověk nebere biblické hodnoty, tak žádné správné hodnoty nemá.
Ješua řekl: Ten věřící v nejmenším, i v množství je věřící. A ten v nejmenším nespravedlivý, i v množství je nespravedlivý! (Luk 16:10)
jt
Fotografie z této akce si můžete prohlédnout zde