Toto svědectví je o tom, jak jsem se zbavila závislosti na televizi. Začalo to již, když jsem byla jako desetiletá holka. Strašně ráda jsem se dívala na televizi. Rodiče mě nechali na televizi dívat. Časem jsem si na to tak zvykla, že jsem musela vidět kdejaký film.
Ale co mě nejvíce bavilo, byly horory. Musela jsem je vidět. Dívala jsem se na ně takovým způsobem, že jsem si zakryla oči tak, abych film viděla mezi prsty. Strašně jsem se bála, ale touha byla větší to vidět. I když jsem pak měla ošklivé sny. Byly doslova strašidelné.
Pokračovalo to dále, i potom, co jsem se vdala. Když manžel vypnul televizi, strašně jsem zuřila, brečela, nadávala a přetahovala jsem se s ním o to, abych to znovu zapnula. Až to nevydržel a šel spát. Já jsem si ji opět pustila. Pak jsme se přestěhovali do vlastního bytu a opět to pokračovalo.
Prostě to stále pokračovalo. Z tohoto důvodu jsem neměla ráda závěsy. Vždy jsem v představivosti viděla, jak tam někdo stojí a závěsy se pohybují. Proto jsem musela mít pořád rozsvícená
světla. Pak jsem se seznámila s paní L ze shromáždění Cesta panujícího, a ta mě začala vypravovat o Ježíšovi. Začala jsem jezdit do shromáždění. Po mém znovunarození tyto problémy skončily. Vše se změnilo k dobrému.
Již nemám vůbec žádnou potřebu, abych tyto pořady sledovala. Děkuji všem ve shromáždění za pomoc, ale hlavně panujícímu Ježišovi. Za tyto věci, které pro nás dělá, si zaslouží velkou chválu.
SM, Šumperk, 2007