Vysvobození z vlivu čarodějnictví

Bylo mi asi 11 let když jsem se chytla do jedné ze Satanových pastí, které jsou ušité na mladé lidi. V televizi v té době dávali dost populární seriál Charmed (Čarodějky). Zaujalo mě to.. a hodně. Hlavní hrdinky byly takové krásné, sebevědomé, oblíbené a navíc ty jejich kouzla. Měly všecko, co já neměla. Jejich život nebyl tak jednotvárný jako ten můj. Tak moc jsem toužila být jako ony. Spolu se mnou se na tento seriál dívala moje sestřenice a nejlepší kamarádka, byly jsme tři, stejně jako ony, tak nás napadlo, že bychom si mohly na ně hrát.. Nejdříve to začalo docela nevinně, pojmenovaly jsme se podle nich. Později jsme si vyrobily svoji vlastní knihu stínů a přívěšky na krk se symbolem triquetry. Začaly jsme si vymýšlet svoje kouzla a praktikovat je.Doslova nás ta hra pohltila. Začali jsme věřit, že jsme opravdu čarodějky. Aby toho nebylo málo, zatáhly jsme do toho další kamarádku. Po nějakém čase si holky uvědomily, že jsme si to všecko snažili jen vsugerovat a že žádná z nás neumí čarovat. Dobře, přestaly jsme si hrát. Věřím, že to tímto u holek skončilo. U mě však ne..

Jeden den, při prohlížení stránek o seriálu se mi do očí připletl odkaz s názvem "reálná magie". Hned jsem na něj klikla a tak začalo moje hodinové vysedávání u PC a hledání spousty a spousty informací o okultismu. Došlo mi, že je to opravdu reálná věc a připadalo mi to jako úžasné dobrodružství. Už ani nevím co všechno jsem prostudovala a o co všechno jsem se pokoušela, vím jen, že se mi nedařilo obdržet žádné zvláštní schopnosti. Ale tím, že jsem se zajímala o tyhle věci a měla spoustu informací, připadla jsem si výjimečná. Posilovalo to moje téměř nulové sebevědomí.

Bydleli jsme v té době ve velmi starém domě a to prostředí na mě působilo tajemně a magicky. Chtěla jsem stihnout udělat rituál zasvěcení do kultu Wicca dříve než se odstěhujeme. A teď děkuji panujícímu, že jsem to nestihla.

Odstěhovaly jsme se do města a já začala chodit ven, kluci si mě začali všímat a najednou jsem neměla už tolik času na brouzdání po internetu. To ale neznamená, že mě okultismus přestal zajímat úplně. Tentokrát mě zaujaly sny, zkoumat jejich význam. Našla jsem návod jak ovládat své sny. Prostě být ve snu při vědomí a dělat si, co mě napadne. Vychvalovaly to tam jako skvělý způsob jak se zbavit například různých fobií, nebo si zvýšit sebevědomí. Nadchlo mě to, to je přesně to, co potřebuju! K mému úžasu se mi to po nějaké době skutečně podařilo. Měla jsem z toho obrovskou radost. Mohla jsem létat kdykoliv se mi zachtělo, měnit prostředí i lidi kolem sebe. A co takhle rande s Johnny Deppem? Žádný problém, stačí pomyslet a je to. Tohle mě opravdu bavilo, bylo to pro mě něco úžasného. To jsem ale ještě netušila, že mě ta radost za chvíli přejde..

Po nějakém čase totiž tyto sny začaly ovládat mě. Už si nepamatuju, kdy přesně se mi to stalo poprvé, ani co přesně se v tom snu odehrávalo, bude to asi tak 4 roky zpátky. Všechny sny, které se mi potom zdály, byly na stejný způsob. Zdál se mi obyčejný sen, ve kterém jsem zažila nějaký šok, třeba jsem spadla z velké výšky, nebo mi někdo fyzicky ublížil. Z toho snu jsem se probudila ve své posteli. Chtěla jsem rozsvítit, ale nemohla jsem se pohnout. Potom jsem cítila přítomnost něčeho, co mě děsilo, nemohla jsem dělat vůbec nic. Jednou jsem dokonce cítila, jak po mě něco začíná lézt, za chvíli mě to celou zalehlo. Bylo to vážně děsivé. To mi došlo, že jsem pořád ještě ve snu. Byla jsem plně při vědomí, moje tělo jsem však ovládat nemohla. Tohle bylo na začátku. Ale ve snech, co přišli později jsem se většinou mohla normálně hýbat. Ve většině jsem i mluvila se svou mamkou, vypadalo to jako ona, ale ty její oči byly tak divné, zlé, a to co mi říkala, bylo ještě horší. Řvala jsem na ni, že se chci probudit. Najednou jsem byla ve své posteli, ale k mému zděšení to byl jen další matoucí sen. Někdy už jsem byla tak zoufalá, že jsem skákala z balkonu v domnění, že se probudím. Vždycky jsem se probudila, ale do dalšího snu. Takhle se to opakovalo třeba i pětkrát, než jsem se doopravdy probudila. To jsem pak byla hodně vystrašená a zmatená, jestli je to už opravdu realita, nebo jsem stále v tom snu. Nevěděla jsem, jak to mám řešit. Ty sny mě opravdu děsily, ikdyž jsem v nich nevídávala přímo žádné příšery, to jen dvakrát. Poprvé začal můj bratr levitovat u mé postele a tvář se mu změnila do šílené podoby. Potom když jsem kontrolovala mobil, abych zjistila, jestli už jsem opravdu vzhůru, z displaye na mě vybafla příšera. Jinak jsem jenom cítila to zlo kolem mě. Řvala jsem po nich, ať mě nechají na pokoji, že jsem nic neudělala, a podobně, ale nefungovalo to a útoky se ještě stupňovaly.

Nevím přesně, kdy jsem uvěřila Bohu, možná je to dva roky zpátky, ale nebrala jsem to nějak moc vážně. Občas jsem se pomodlila, občas jsem otevřela Bibli, ale to bylo všechno. Sny se objevovaly stále. Vždy, když jsem se probudila, jsem se modlila k Bohu, aby mi pomohl, že chci být v pohodě a chci dát svůj život do jeho rukou. Ale ráno už jsem se zase zajímala o to, jaké oblečení si vezmu na příští party a do jaké modelingové agentury pošlu své fotky. Snů jsem se nezbavila.

No a potom jsem uvěřila naplno a dala svůj život Ježíšovi. Poprosila jsem o odpuštění, vyházela jsem věci, které měli spojitost s okultismem. Já moc děkuji panujícímu Ježíšovi za to léto, kdy jsem se probrala!

Měla jsem plnou hlavu Ježíše a ty sny se delší dobu neobjevily. Už jsem na ně skoro zapomněla. Ale jeden večer, když jsem spala u své tety Evči se to stalo znovu. Po probuzení jsem byla dost vyděšená, snažila jsem se modlit, ale jako by mi v tom něco bránilo. Šla jsem teda probudit Evču. Po společné modlitbě a čtení božího slova se můj strach rozplynul. Poté se to opakovalo každý týden, kdy jsem tam spala. V těch snech jsem se modlila, zpívala chvály, prosila jsem, aby mě panující vytrhl z toho snu. A opravdu jsem z toho snu byla vytržena. Ale pořád ve mně přebýval ten pocit strachu po probuzení.

Sen se mi zdál i noc před mým ponořením. Věřila jsem ale, že po ponoření se ode mě oddělí to staré úplně a tyto sny mě už více nebudou otravovat. V tom jsem se ale mýlila. Sice jsem se už nebála, ve snech jsem se po ponoření do světícího spiritu modlila i v jazycích. Ale nechápala jsem, proč se mi to pořád zdá, když už jsem od toho oddělená, už jsem přece někde jinde.

A potom přijela Evča z Olomouce s tím, že jí Terezka poradila, co přesně mám říct, až se to zase stane. Ještě tu noc, když Evča odjela se mi zdál sen. Pamatuju, že jsme seděli před televizí a bavili se o křečcích. To jsem o sobě ještě nevěděla. Byla to prostě taková ta klasická snová slátanina. Něčeho jsem se lekla a hned nato jsem ležela ve své posteli. Byla jsem dost namíchnutá, protože mi bylo jasné, co se děje. Začala jsem obrovskou rychlostí lítat ve vzduchu po pokoji. Potom si pamatuju jak sedím na zemi u své postele a cítím jak kolem mě něco lítá. Byl to doslova roj. Začala jsem se zase modlit. Křičela jsem, co to šlo, Ješua je panující, Ješua je panující!. Potom jsem si vzpomněla na to, co mi říkala Evča. Pronesla jsem teda: „Odmítám a zakazuji veškeré démonické vlivy a přikrývám se Ježíšovou krví!“ V ten okamžik, kdy jsem to řekla, se to hejno, co kolem mě lítalo, rozplynulo a vše přešlo do normálního snu, kdy jsem o sobě nevěděla. Zase jsem seděla u televize a mluvila o křečcích. Po probuzení jsem byla šťastná a děkovala jsem panujícímu. Byl to pro mě hodně silný zážitek. Nikdo mi před tím neřekl, že můžu zakázat aktivitu démonů v Ježíšově jménu.

Pastor Jan mi potom poradil, abych anointovala pokoj, což jsem udělala a od té doby se v našem bytě cítím velmi dobře a klidně. Dokonce i můj bráška zaznamenal změnu. Stačila jedna návštěva v Olomouci a on uvěřil. Dokonce začal číst! To je u něj velice neobvyklé..J I moje mamka, která si myslela, že jsem v nějaké sektě a měla o mě strach, nedávno řekla, že už asi taky věří. HALLELUJAH! Já děkuji panujícímu Ježíšovi! Nemám ty správná slova k popsání toho, co teď prožívám, ale je to úžasné. Když se ohlédnu zpátky, jak jsem téměř neustále žila ve strachu a v temnotě. Teď se nebojím, vím, že jsem strážená v zázračné moci božského. Vyšla jsem ze tmy na světlo, vidím ten rozdíl.. HALLELUJAH! JEŠUA!

Tímto svědectvím jsem chtěla poukázat na to, jak snadné je se chytit do pasti, pokud neznáte tu správnou cestu, Ježíše. Jak jeden seriál může dát ty špatné věci do pohybu a mohou to být i horší věci, než to, co jsem zažila já. Ale panující Ježíš je mocný vás osvobodit z čehokoli. HALLELUJAH!

EV, 18 roků