Uzdravení ze žaludečního vředu
Byl jsem znovunarozený asi necelý rok, moc jsem toho nevěděl, ale hltal jsem Bibli, byl jsem hladový po Panujícím Ježíšovi. Ve shromáždění, kam jsem tehdy chodil, nebylo moc silného učení, ale díky Bohu za ně, byl jsem tam znovunarozený a ponořený. Bůh mě vedl ve slovu, tak jsem se jeho slovem plnil a také jsem již pilně sledoval učení Dereka Prince. Tehdy v tom shromáždění každý, kdo měl nějaký zdravotní problém, bral prášky - bylo to “normální”. O co ale šlo, bylo to, že Panující mi ukazoval, že jeho slovo uzdravuje, postupně mě učil.
Jednoho dne se mi ve shromáždění udělalo špatně, najednou jsem velmi zeslábl. Úplně jsem zblednul a bylo mi zle, musel jsem se ihned posadit. Jedna známá (byla to zdravotní sestra) mi ve shromáždění řekla, že to vypadá na žaludeční vřed. Poslala mě k doktorovi, kam jsem šel hned druhý den na vyšetření. Ten mě poslal ihned na rentgen (byl jsem zrovna na dvoudenním půstu, tak jsem mohl vypít tu sádru pro rentgen) a tam zjistili, že to je žaludeční vřed. Ještě mám doma schované rentgenové snímky. Dali mi nějaké prášky, které jsem denně jedl, asi po 30 dnů. Absolutně nic se nezměnilo k lepšímu, nic to nepomohlo, tak už jsem pro další nešel, už jsem tam prostě odmítl jít.
V té době jsem se přestěhoval do jedné čtvrti nazpět k moři a navštěvoval jiné shromáždění. Bylo blíž místu, kam jsem se tehdy přestěhoval. Pokračoval jsem v plnění se denně božím slovem, držel jsem někdy půst, pak jsem zase jedl a pak jsem zase držel půst... Žádná změna. Nevěděl jsem, co dělat, jenom jsem zůstával ve slovu a modlil jsem se. Po dalším měsíci jsem bolestí, jak se říká, “lezl po zdi”. Byla to ukrutně se zvyšující bolest. Nakonec jsem často v noci ani nespal. Pár lidí se za mě v tom novém shromáždění modlilo, nic se očividně nestalo. Na konci dalších zhruba dvou měsíců (potom, co jsem přestal brát ty prášky), jsem zůstal z bolesti celý den doma v pokoji, ani jsem nevycházel, jen jsem se modlil a četl nahlas verše z bible. Snažil jsem se koncentrovat na to hlasité čtení písem a byl jsem opravdu zoufalý. Celý den prošel beze změny, ale k večeru to najednou přišlo - tak to bylo opravdu jako když se vypne vypínač - ta bolest přestala okamžitě! Jako když vypnete rachot ve fabrice, najednou nádherné ticho! V sobotu 6.března 1993, v 8 hodin večer, mě Panující Ježíš úplně uzdravil! Žádná operace, nic. Doteď nemám žádný problém! Haleluja! Díky Bohu!
Jsem vděčný také za všechny modlitby všem, kteří se tehdy přese mně modlili. Chvála Panujícímu Ježíšovi!
J. P., Sydney - Olomouc
Dodatek: Někdo namítal, že ten vřed praskl. Po prasknutí žaludečního vředu jsou však bolesti silně vystupňované, hrozí otrava a následná smrt. Ale Ježíš skutečně uzdravuje, haleluja! Glory jeho jménu!