Napřed dej své srdce

Gloria Copeland

Nepamatuji se, že bych kdy potkala věřícího, který by se nezajímal o růst (zvětšování). To je dobře, protože božský je božský růstu (zvětšování). On chce aby jeho lid rostl (zvětšoval se) v každé oblasti života - v našem spiritu, v našich emocích a naší mysli, v našich vztazích a jistě i v našich financích. Božský udělal kovenant růstu (zvětšování), který bude pracovat pro každého věřícího, který bude chodit v základních biblických krocích k prosperitě. Tyto kroky zahrnují chodit v pravdě, být plný víry a pečlivý a hlídající si to, čemu věřím a co promlouvám. Ale základ pro růst (zvětšování) je přinášení našich desátků a zasévání našich nabídek z našeho srdce.

Před několika roky promluvil panující k mé přítelkyni, která byla pastorovou ženou: Zarmucuje mne, když shromáždění vyvolaných bere nabídky. Já jsem promluvil aby mne uctívali. Neberte od lidí, ale nechte je to přinést a uctívat mne. Tehdy uvidí plody jejich dávání.

Co toho dne má přítelkyně slyšela, je odpovědí na každou otázku o dávání. Ať už se to týká desátku nebo našich nabídek, nic neprodukuje v říši spiritu, pokud to není ze srdce.

Naše ochota, naše uctívání a láska k božskému - náš postoj - jsou stejně tak důležité, jako to, co dáváme. Druhý dopis Korintským 8:12 říká: "Protože je-li předložena dychtivost podle toho, co kdo drží, je dobře přijatá, ne podle toho, co nedrží." Všechno, co děláme v následování božského je napřed záležitost srdce, potom přichází ta přirozená část. Desátkujeme ze cti, úcty, lásky a náklonnosti k božskému. On bere naše nabídky, když je dáváme s ochotným srdcem.

Jednoduše, panující se dívá na srdce (I Samuel 16:7).

Původ desátku / Vidíme důležitost postoje srdce v prvním záznamu v bibli o dávání desátku v Genesis 14:18-20:

A Melchizedek král Salemu vyšel s chlebem a vínem a on byl kněz nejvyššího mocného. A on jej požehnal a promluvil: Požehnaný buď Abram nejvyššího mocného, koupivšího nebesa i zemi. A požehnaný buď nejvyšší mocný, který dal v šupinovém brnění ty svírající tě do tvé ruky. A on mu dal desátky ze všeho.

Někteří věřící se dohadují, že desátek je jen pro Starý kovenant. Ale Abrahamův desátek knězi Melchizedkovi byl prezentovaný 430 roků před zákonem.

Abraham nedesátkoval ze zákona. Abraham desátkoval ze vztahu. On desátkoval ze cti a úcty a vděčnosti k božskému. To byl dar ne z donucení, ale z ochotného srdce - dar ctící božského jako zdroje jeho vítězství.

Když dal božský instrukci skrze Mojžíše týkající se desátku o více než 400 roků později, tak to nebylo zmenšení desátku na nějaký rituál nebo zákon. Bylo to pro ustanovení postoje chvály, díkůvzdání a uctívání, které měli lidé mít, když prezentovali jejich desátky. Mělo jim to ukázat, jak poctít božského s jejich růstem (zvětšováním).

Není proto překvapením, že najdeme desátkování v Novém kovenantu. Nyní je to Ježíš, který přijímá naše desátky jako vládnoucí kněz: "... a zde opravdu desátky berou umírající lidé, ale tam - ten dosvědčený, že žije!" (Heb 7:8).

Dávání s postojem / Podívejme se, jak důležitý byl postoj srdce v instrukcích, které dal božský skrze Mojžíše, týkající se toho, co byl desátek a jak měl být prezentovaný:

... že vezmeš od veškeré vlády (prvních) plodů půdy, se kterými přijdeš z tvé země, kterou ti YHWH tvůj elohiym dává a umístíš ji do koše a budeš chodit (půjdeš) do místa, které YHWH tvůj elohiym vybere, aby tam bydlelo jeho jméno. A kněz vezme ten koš z tvé ruky a nechá jej ve tváři oltáře YHWH tvého elohiym. A ty odpovíš a promluvíš ve tváři YHWH tvého elohiym: Můj otec byl bloudící Aramejec a on sestoupil do Egypta a přebýval tam s několika málo dospělými a stal se tam národem velkým, mocným a hojným. A YHWH nám dal vyjít z Egypta upevněnou rukou a nataženou paží a s velkým strachem a se znameními a se zázraky. A on nám dal přijít do tohoto místa a dal nám tuto zemi, zemi tekoucí mlékem a medem. A nyní, hle, přišel jsem s vládou (prvních) plodů půdy, kterou jsi mi, YHWH, dal. A necháš ji ve tváři YHWH tvého elohiym a budeš uctívat ve tváři YHWH tvého elohiym a budeš se radovat ve všem dobrém, které YHWH tvůj elohiym dal tobě a tvému domu, ty i Levita a host, který je uprostřed tebe (Deut 26:2,4-5,8-11).

V této instrukci vidíme, že desátek není jen desetina našeho růstu (zvětšování), ale desátek má být vládou růstu (zvětšování).

V osmnácté kapitole Numeri, kde je levitským kněžím promluveno o tom, jak mají přijímat desátek, vidíme, že desátek měl být to první a nejlepší z růstu (zvětšování) jejich úrody a stád: "Všechen tuk oleje a všechen tuk vínové šťávy a zrní, vláda těch věcí, které oni dají YHWH...Ale prvorozeného z volů nebo prvorozeného z ovcí nebo prvorozeného z koz nevykoupíš, tito jsou světící, pokropíš jejich krví oltář a budeš vykuřovat jejich tukem pro ohnivou oběť, klidný pach YHWH." (Numeri 18:12,17). Když Levitové od lidu přijali ten tuk (to nejlepší) a to první (vládu), tak měli přinést desátek nejlepšího z nejlepšího vládnoucímu knězi Aaronovi a jeho synům (verše 25-29).

Potom v Deuteronomii 26:10-16 čteme instrukci božského o tom, jak prezentovat desátek: "A necháš ji ve tváři YHWH tvého elohiym a budeš uctívat ve tváři YHWH tvého elohiym a budeš se radovat ve všem dobrém, které YHWH tvůj elohiym dal tobě a tvému domu....proto je oplocuj živým plotem a dělej je [tyto příkazy] z celého tvého srdce a z celé tvé duše." Takže pravé desátkování zahrnuje mnohem více, než to, co je v našich rukou. Také to zahrnuje to, co je v našich srdcích a našich ústech. Máme uctívat a děkovat božskému, že nám dal 100%, takže máme co dávat. Děti Israele měli slavnost nad jejich desátky. Radovali se přes ně, chválili božského, že měli přinést desátek.

Byli instruováni, aby mluvili o tom, co všechno panující udělal. A měli promlouvat, že: "Byli jsme ničeni v Egyptě a byli jsme otroci." Ohlížení se nazpět a pamatování si toho, co pro ně božský udělal, přineslo do jejich srdcí veselí.

My máme dělat totéž. Když my přineseme naše desátky, máme přijít před božského s postojem vděčnosti, děkujíce mu, uctívajíce ho, pamatujíce si odkud jsme přišli a co on pro nás udělal.

Stejně jako si Israelité pamatovali zajetí v Egyptě, můžeš jít nazpět do dopisu Kolosanům 1:13 a křičet: "Děkuji ti za moje vysvobození z království zatemňujícího a přenesení mne do království syna tvé lásky. Panující já jsem byl ztracený, zanedbávaný, nemocný, bez peněz, mizerný, nešťastný a neměl jsem mír."

Přemýšlej o tom, co pro tebe božský udělal, když přineseš tvůj desátek a přemýšlej o tom, jak ti dal vyrůst (zvětšit se) v minulých rocích a jak ti dal vyrůst (zvětšit se) tento týden nebo tento měsíc.

Když jsi vrátil božskému to, co je jeho, tak můžeš zasévat nabídky. Jedna z mých nejoblíbenějších pasáží písma je druhý dopis Korintským 9:7-11.

Každý podle toho jak si předem vybere srdcem, ne ze zármutku nebo z nezbytnosti, protože veselého dárce božský miluje! Ale božský může zvyšovat nadbytek veškeré vděčnosti do vás, abyste držíce ve všem vždycky všechnu soběstačnost, zvyšovali nadbytek do veškeré práce dobra - podle toho jak je psáno: Roztrousil, dal těm chudým, jeho spravedlivost zůstává do věčnosti. Ale ten, zaopatřující semeno rozsévajícímu a chleba do jezení, opatří i znásobí tu vaši setbu a dá vyrůst plodinám vaší spravedlivosti, ve všem obohaceni do veškeré spletenosti, kterou vypracovává skrze nás díkůvzdání božskému.

Potom, co oddesátkuješ, tak sázíš nebo-li dáváš nabídky ze zůstávajících 90% z toho, co ti přišlo podle toho, co ti panující umístí do srdce. Srdce je klíč, protože uctívání přichází jen ze srdce.

Uctívání znamená "vzdát čest nebo úctu, zbožňovat nebo dát nadpřirozenou poctu jako bohu, ctít s nejvyšší úctou a vážností, ctít, poctít, mít intezívní lásku a obdiv."

Jeden hebrejský výraz pro nabídku znamená "přiblížit se." Přibližujeme se k božskému s naší nabídkou, jak ho uctíváme a vzdáváme čest.

Přines úctu s tvou nabídkou / Můžeš se ptát: "Znamená to, že jsou nějaké nabídky, které božský nepřijme?"

Ano. V první kapitole Malachi čteme, že božský od Israelitů nepřijímal dary, které nebyly ze srdce:

Syn glorifikuje jeho otce a pracovník jeho panujícího. Jestli tedy jsem otec, kde je moje glory? A jestli tedy jsem panující, kde je můj strach? Promlouvá YHWH zástupů vám, kněžím opovrhujícím mým jménem. A vy promlouváte: V čem jsme opovrhovali tvým jménem? Přibližujíce se se zašpiněným chlebem na můj oltář promlouváte: Čím jsme tě zašpinili? Tím, že promlouváte: YHWHo stůl je opovrženíhodný. A když se přibližujete se slepým k oběti, není to zlo? A když se přibližujete s kulhajícím a slabým, není to zlo?.... Nemám ve vás zalíbení, promlouvá YHWH zástupů, ani nebudu potěšený darováním z vaší ruky .... Promlouváte také: Hle, jaká je to dřina! A dýchali jste na to, promlouvá YHWH zástupů; a přišli jste s tím utrhnutým a kulhajícím a slabým; takto jste přišli s darováním, měl bych tím být potěšený z vaší ruky? (Malachi 1:6-13)

Božský nepotřebuje naše peníze, ale my potřebujeme jeho, aby přijal naše nabídky. My ho potřebujeme ctít jako náš zdroj.

Kenneth v jeho knize Čest (Honor) definuje čest jako "dychtivý smysl etického chování." Říká: "Čest a čestný jsou spřízněné výrazy. Často jsou použity ve spojitosti s těmi, kteří se strachují panujícího. V mnoha spojitostech v bibli strach znamená úctu. My se strachujeme nebo ctíme nebo si vysoce ceníme božského tím, že žijeme život tak, jak nás on směruje."

Strachování se božského neznamená, že se ho strachujeme. Znamená to, že ho ctíme tak mnoho, že děláme co říká a dovolujeme mu se projevovat jako zdroj pro všechny naše potřeby: " 'Cti' (glorifikuj - správný překlad z hebrejštiny pozn. př.) YHWH tvým bohatstvím a vládou všeho, co ti přijde, tak budou tvá skladiště naplněná nasycením a z tvých lisů bude tryskat vínová šťáva" (Podobenství 3:9-10).

První Samuel 2:30 říká: "...já budu ctít ty ctící mne." (já glorifikuji ty glorifikující mne - správně z hebrejštiny - pozn. př.) To je kde je požehnání - ve ctění (glorifikování) božského ze srdce.

Ne chamtivost ale připojování se / Vlastně není důležité to, co dáváš, ale to, co si držíš. Božský počítá tvoji nabídku a požehnání tobě nazpět v poměru k tomu, co máš. Takže nejen bohatí mohou dávat velké nabídky.

Ježíš řekl, že vdova v Markově 12. kapitole dala větší nabídku než ti bohatí lidé, kteří dali více, protože ona dala všechno, co měla (verše 41-44). Ona měla postoj, který udělal její nabídku velikou před panujícím. Ona dala s celým jejím srdcem a to mu bylo vonným práškem.

Na druhou stranu jistý bohatý muž nikdy nepřemýšlel o dávání božskému. On řekl: "...strhnu moje sýpky a vybuduji větší...A řeknu mé duši, Duše, držíš množství dobra uloženého do mnoha let, uklidni se, polykej, pij, buď dobré mysli! Ale božský mu řekl, Nemyslící! Tuhle noc tvoji duši od tebe vyžadují! Ale to, které jsi připravil, komu to bude? Takový je ten hromadící poklady sobě a ne bohatnoucí do božského!" (Luk 12:18-21).

Ten bohatý muž neprošel jeho první zkouškou víry - peněžní zkouškou.

Lukáš 16:12 se ptá: "A jestli jste se nestali věřícími v tom, co je jiného, kdo vám dá to vaše? [to je pravé bohatství]"

A podle Malachiho 3:10-12, desátek náleží jinému:

Přijďte se všemi desátky do pokladu, aby byl v mém domě úlovek a nyní mne v tomto prozkoumejte, promlouvá YHWH zástupů, jestli vám neotevřu okna nebes a nevyliji požehnání, že pro ně nebude dostatečně místa. A já se obořím na ujídajícího skrze vás... A všechny národy vás budou mít za šťastné...

Desátek je panujícího. Když se naučíme být věřícími v penězích, budeme věřícími ve všech ostatních věcech. Ochrání nás to od nenasytnosti.

Když opravdu ctíme (t.j. glorifikujeme) božského s našimi desátky, tak to otevře okna nebe, takže se on může nadpřirozeně pohybovat v našich životech. Božský se stane naším partnerem.

Záměr božského pro dávání ti moci udělat bohatství je pro ustanovení jeho kovenantu přes zemi (Deut 8:18). Pokaždé, když dáš, je to pro tebe další příležitost, abys prodloužil práci božského a také vyrostl osobně. On se oboří na ujídajícího skrze tebe. Tvou poslušností jsi mu dal příležitost, aby byl tvým partnerem nejen v penězích, ale i v životě, ve zdraví, v ochraně a tvém dobru. Desátkování srdcem tě spojuje ke kovenantu.

Tvůj podíl v partnerství je dávat božskému čest (glory) a úctu tím, že jej dáváš na první místo - ve tvém srdci, ve tvých financích, ve všem. The Living Bible říká: "Záměr desátkování je naučit vás, abyste vždy dávali božského na první místo ve vašich životech" (Deut 14:23). Jak kultivuješ životní styl přinášení desátků božskému - těch prvních a nejlepších 10% z toho, co ti přijde - budeš schopný dávat ho na první místo v dalších cestách.

Božského podíl v partnerství je dát ti to, co ty sám nemůžeš - život a mír, požehnání a nadpřirozený růst. Malachi 2:5 říká: "Můj kovenant s ním byl o životě a míru a já mu je dal za ten strach, kterým se mne strachoval a položil se ve tváři mého jména."

Jako královské kněžství božskému (I Petr 2:9), věřící mají dávat čest (glory) a úctu a respekt, které si on zaslouží.

Dej ve víře, ne ve strachu / Poctění (glorifikování) jej s našimi prvními plody (vládou) mu dává otevření, aby vylil požehnání. Ale to není automatické. Pořád musíme desátkovat a sázet ve víře.

Drž sliby o dávání ve tvých očích a uších dokud nenaplňují tvoje srdce a nepřetékají do tvých úst. Jak potvrzuješ slovo a stojíš na něm, tak bude ve tvém životě produkovat. Nevrátí se prázdný (Isaiahu 55:11).

Když znáš, že božský udělá to, co promluvil, tak to můžeš očekávat. Můžeš mít víru to brát. To je to, co se stalo Israelitům v Deuteronomii 26. Potom, co uctívali božského s jejich desátky, jak jim přikázal, očekávali od něj, že udělá co slíbil. Prohlásili: "Slyšel jsem hlas YHWH mého elohiym, a dělal podle všeho, co jsi mi přikázal. Vykloň se z tvého světícího bydlení z nebes a požehnej tvůj lid Israel" (verše 14-15).

Stejným způsobem, když desátkuješ a zaséváš, pokračuj v potvrzování písem o desátkování a zasévání a stůj na nich. Uctívej božského s tvým desátkem, miluj ho s tím, připoj se s tím k němu.

Raduje se, že nedostatek a každá špatnost zmíněná jako část prokletí v Deuteronomii 28:15-68 byla odlomena z tvého života. Galatianům 3:13-14 říká: "Anointující nás vykoupil z prokletí zákona....aby se to požehnání Abrahamovo stalo do národů."

Jestli jsi nevzal Ježíše do svého srdce, tak to udělej hned teď. Pak se raduj, že to prokletí ve tvém životě je zlomeno. Namísto strachování se o tvých financích, věř božskému a stůj na písmu v dopise Filipanům 4:49: "Ale ten můj božský naplní veškerý váš užitek podle těch jeho bohatství v glory v anointujícím Ježíšovi." Tvoje pravá bohatství jsou v Něm.

Když hledáš napřed jeho království - celým tvým srdcem - věci, které potřebuješ ti budou přidány (Matouš 6:33). Staň se desátkujícím. Začni žít pod otevřeným nebem tím, že budeš desátkovat a zasévat z ochotného srdce. Čím víc budeš ctít (glorifikovat) božského, tím víc se on projeví ve tvém životě. Božský je ctěný (glorifikovaný), když dáváš ze srdce.