V.
 |
Obsah |  |
bylo stvořeno vypadat přesně tak, jako tělo božského, s rozdílem v materiálu - adamovo bylo stvořeno z prachu půdy (Gen 2:7, viz Zech 12:1), ale božský je spirit (Jan 4:24).
Výraz fleš [sarx] je použitý v Dobrých zprávách a Praktikách odstavujících většinou pro označení materiálu fyzického těla. Ježíš poukazuje na rozdíl mezi tělem z fleše a krve (Mat 16:17) a jeho tělem, glorifikovaným po vzkříšení - z fleše a kostí (Luk 24:39) zřetelně bez krve; i Pavel zdůrazňuje, že 'fleš a krev království božského zdědit nemůže' (I Kor 15:50). V Dopisech je však výraz fleš většinou použitý pro duševní význam [psychický].
Fleš - sarx [po stránce duševní - emoce, vůle apod.] také představuje manželský svazek (Mat 19:5-6, Mar 10:8) jako 'jedna fleš' - ne 'jedno tělo' jak se nesprávně uvádí.
Fleš je živé maso, ale také psychická t.j. duševní podstata spojená s tímto živým organismem, takže nemůžeme jednoduše použít výraz 'maso'. Maso od řezníka je hebrejsky tibehâh (I Sam 25:11, Ps 44:22), řecky κρέας-kréas a anglicky meat. Není náhodou, že hebrejský výraz bâsâr-fleš [angl. flesh], pochází z výrazu bâsar-svěží, čerstvý [angl. fresh]. Je tedy zřetelné, že fleš je živé maso s protékající krví=duší (krev je duše Deut 12:23). Výraz fleš zatím v češtině nebyl definovaný, ale je na čase, aby se jej naučil používat každý, kdo má zájem o pravdu božského. Viz též 'anointování' XII.
Zde uvádím některé z nejdůležitějších situací v písmech, kde někteří nahrazují 'sarx' slovem 'tělo': 'kteří ne z krví, ani ze záměru fleše [tělo-nesprávně], ani ze záměru muže, ale z božského byli zplozeni. A ten slovo se stal fleš [tělo-nesprávně] a stanoval v nás' (Jan 1:13-14). 'Božský se jasně ukázal ve fleši' [těle-nesprávně] (I Tim 3:16). Opravdový problém je v prvním Janově dopisu: 'a veškerý spirit, který nepotvrdí toho Ježíše anointujícího ve fleši přišlého [tělo-nesprávně], z božského není...' (I Jan 4:3).
Kralický překlad uvádí: '...všeliký duch, kterýž nevyznává Jezukrista v 'těle' přišlého, není z Boha...' Ekumenický překlad [1984], který se dnes většinou používá, zachází ještě dále: 'každé vnuknutí, které nevede k vyznání Ježíše, z Boha není...' Kdyby se lidé zeptali 'zjevení' například v Madjugorje v bývalé Jugoslávii, nebo v Lourdech na jihu Francie, jestli Ježíš přišel ve fleši, tak by uslyšeli velice zajímavou odpověd' - že Ježíš ve fleši nepřišel. Jenže lidé, kteří čtou, věří a poslechnou bibli, taková 'zjevení' mít nebudou. Ale Češi by byli velice snadno obelstěni, protože se ani nemohou správně podle bible zeptat. Každý spirit má tělo, ale žádný spirit nemá fleš (Luk 24:39).
Velice důležitý význam slova sarx [fleš] je ukázaný v Pavlových dopisech, kde se mluví o fleši, jako o nástroji hříchu (Řím 7:18; 13:14; Gal 5:16-18). Tohle je podobné ve Starém kovenantu, kde se mluví o slabosti, která je ve fleši jako nevíra. Pavel říká, že fleš je kořen veškeré slabosti. V podstatě všechny Pavlovy dopisy vysvětlují zápas [ř. doslova agonii] mezi fleší a spiritem. Pavel specielně popisuje, že Ježíš nás připojil božskému - 'v těle té jeho fleše skrze toho smrtícího, přistavit vás světící a bezchybné a neobžalované přímo v jeho pohledu' (Kol 1:22), kde jiní běžně uvádějí pouze 'tělem svým skrze smrt' [kralická] nebo 've svém pozemském těle podstoupil smrt' [ekumen.]. Pavel také říká, že naplňuje '...proti těm věcem nedostatků těch útlaků anointujícího v mé fleši za jeho tělo, což je shromáždění vyvolaných' (Kol 1:24), kde jiní překladatelé říkají '...a doplňuji ostatky ssoužení Kristových na těle svém za jeho tělo, jenž jest církev' [kralická] nebo 'doplňuji svým utrpením za jeho tělo, to jest církev' [ekumen.]. Všichni tak ignorují zápas vůle s emocemi a pocity ve fleši.
Ještě jeden příklad na toto téma -'Ne všechna fleš je stejná fleš, ale zcela jiná je fleš