se zkouší pod vlastními žádostmi...' (Jak 1:12-16, I Kor 10:13). Ani panující Ježíš nebyl Satanem "pokoušen", ale zkoušený. Satan není náš "pokušitel", ale zkoušející, abychom se znovu od Ježíše odvrátili. Zkoušky jsou pro zničení víry, ne pro její budování - když vydržíme Satanovo zkoušení naší fleše, budeme mít vytrvalost (Jak 1:2-4, II Petr 1:3-11, viz i Prak 14:22). Víra je jen z promluvení božského (Řím 10:17).
Lidé z neznalosti božských zákonů a jeho cest nejčastěji zneužívají knihu Jobovu pro falešná učení o tom, co 'Pán Bůh dopustí'. Tento problém je ze špatného výběru slov v překladech [a jejich významových variantách] a čtení něčeho, co není v písmu psáno, i když to tak někdy vypadá. Je to zejména neznalost zákona spiritu o promlouvání slov a naší zodpovědnosti za ně. Proto je nezbytné překládat výrazy lógos (ř) a dâbâr (h) jako slovo, a výrazy réma (ř) a emer, emera (h) jako promluvení neměnně [jako i všechny ostatní výrazy]. Je absolutně nezbytné pochopit, co božský učí o tvoření plodů našich rtů, např. v Isaiahu 45:7, 57:19, Numeri 14:28, Pří 18:21, Gal 6:7, Jak 3:10-12...
Jeden z významných výrazů v bibli je slovo άρχή=árché=vláda. Člověk se musí rozhodnout, jestli jej bude překládat jako vláda nebo 'začátek'. Jestli tedy naše zápasení '...je k těm vládám, k těm autoritám, k těm mocným světa temnoty...' (Efes 6:12) nebo jestli byly stvořeny '...ať už trůny, ať už panství, ať už vlády, ať už autority...' (Kol 1:16), nelze tedy tento výraz jinde nahrazovat slovem 'začátek' - (viz Filip 4:15, Kol 1:18) podle toho, co si kdo myslí. Nelze přece přeložit například výraz 'lokomotiva' někdy jako 'lokomotiva', jindy jako 'žirafa' a příště jako 'špendlík', podle toho jaké má kdo náboženství? Je-li bible boží slovo, musíme tak originální text brát a neměnit jej.
Doporučuji každému čtenáři božského slova porovnat si v jiných publikacích alespoň několik dalších situací, kde je výraz árché běžně překládán jako 'knížatstva', 'vrchnosti' nebo 'mocnosti', někdy dokonce i 'vlády' - Luk 20:20, Řím 8:38, I Kor 15:24, Efes 1:21, 3:10, Kol 2:10, Tit 3:1, atd. Zde je to vždy stejně vláda.
Díky této dvojdušnosti je čtenářům bible zahalena také pravda o vládě božského slova (Jan 1:1-2, 8:25, I Jan 1:1, 2:7), vládě dobré zprávy (Mar 1:1, Filip 4:15), vládě anointujícího Ježíše, syna božského (Odhal 1:8, 22:13), principech vlády proslovů božského (Heb 5:12), vládě slova anointujícího (Heb 6:1), atd.
Totéž platí o výrazech σώζω=sózo=zachránit, σωτηρία=sotería=záchrana, neboť náboženské výrazy 'spasit' a 'spasení' se v různých situacích nahrazují jinými - zase podle rozhodnutí překladatele, ne podle originálního textu. Jako příklad uvedu jednu z nejupravovanějších a nejvýraznějších situací - v Mar 5. kap. Některé překlady nahrazují slovo zachránit ve všech třech verších - 23, 28 a 34. Většinou se zde nahrazuje slovem 'uzdravit', v jiných výskytech i 'spomoziž'. Je zajímavé, že náboženský výraz 'spasit' se zde nepoužívá vůbec i když je používaný v Efes 2:8. Proto většina lidí nemá realitu toho, že musíme být zachráněni i z nemoci praktickou vírou, kterou máme jako dar od božského a že máme zodpovědnost ji používat - viz podobenství o talentech a minách (Mat 25, Luk 19). Proto také lidé v nouzi nevolají "spasitele", ale "záchranku" [spasenku?] místo Zachránce. Písmo jasně říká, že nás víra zachraňuje, ne uzdravuje, jinak je to přímá opozice božskému slovu, neboť je psáno: 'Odeslal jeho slovo [dábár] a uzdravil je a vypustil je z jejich jam' (Psalm 107:20). Slovo je panující Ježíš, odeslaný uzdravovat (Luk 4:18-19, Prak 10:38), 'jehož podlitinami jste byli uzdraveni!' (I Pet 2:24)
Také výraz άποκάλυψις=ápokálupsis=odhalení bývá nahrazovaný slovem 'zjevení' [anglicky 'apparition'] viz Odhalení Janovi, také II Kor 12:1. Tento výraz je ze slovesa