II.
 |
Obsah |  |
Způsob, jakým bylo zacházeno s českým jazykem v překladech bible je mimořádně podivný. Musím úvodem upozornit na dva hlavní příklady nesprávně používaných výrazů v bibli, které vedou k neporozumění písma.
1. Pro řecký výraz βαπτίζω - baptízo znamenající ponoření do tekutiny [například do vody], se po staletí nesprávně používá výraz 'křtít'. Naneštěstí pro věřící i pro příležitostné čtenáře bible v česky mluvících zemích nebyl výraz βαπτίζω - baptízo překládaný v českých překladech popisně přesným, výstižným českým slovem ponořit [více na str. XIII].
2. Protikladnou situací je také použití výrazu 'pomazat'. V řeckém textu Nového kovenantu je výraz χρίω - chrío použit absolutně a výhradně jen pro přítomnost spiritu [fyzicky nehmatatelná dimenze spiritu] přes člověka. Nikdy není tento výraz použitý v biblickém textu pro fyzické 'pomazání' olejem nebo mastí lidskou rukou. Nesprávné použití tohoto výrazu 'pomazání' v těchto souvislostech znemožňuje plné pochopení situací, kdy se mluví o přítomnosti nadpřirozené zázračné moci světícího spiritu na fyzickém těle člověka [více na str. X].
To je snad největší náboženský podvod v historii českých překladů bible dodnes - počeštění výrazu chrío [anointovat] jako 'křtít' a jeho zneužití pro nahrazení slova ponořit [řecky Baptízo]. Díky užití falešných výrazů 'křtít' a 'křest' většina znovu narozených věřících nepovažuje ponoření do vody přes jméno Ježíš jako nutnost.
Neustálým používáním nesprávných výrazů se vědomí člověka otupí a tento pak není schopný pochopit pravdu božského slova. Nestačí, abychom si mentálně uvědomovali pravý význam těchto výrazů, ale musíme správné výrazy i používat, jinak zabraňujeme světícímu spiritu, aby nám mohl 'osvítit náš rozum - naše chápání'. V takovém případě se vystavujeme nebezpečí, že budeme jako ti, kterým je dobrá zpráva zakrytá a 've kterých božský tohoto věku oslepil myšlení těch nevěřících, aby do nich nevyzařovala tím osvětlením dobré zprávy ta glory anointujícího, který je obrazem božského' (II Kor 4:4).
'Překlad bible není místem pro předvádění se a oslňování slovníkem a erudicí překladatele' (Jay P. Green Sr), 'protože moudrost tohoto světa je hloupost při božském' (I Kor 3:19). Neexistuje jediný nedůležitý výraz v bibli. 'Nebe a země odejdou stranou, ale moje slova nikdy neodejdou stranou!' (Mat 24:35)
Přebásnění Shakespearova díla může být nádherný skvost literatury, ale přebásnění bible lidským rozumem a citem je hloupost. Čím více se překladatel snaží o volný nebo 'básnický' překlad, tím více se vzdaluje od božského slova. Snaha některých o dosáhnutí 'čtivosti' bible, má za výsledek vzdalování se od přesnosti překladu. Bible sama je čtivá pro každé znovunarozené dítě božského stvořitele, nicméně v textu je mnoho situací, kterým nelze rozumět ihned a bez pravdivého učení (Kol 1:25-29).
Kniha Praktik odstavujících zřetelně ukazuje, že většině Hebrejců písma nebyla jasná, i když měli stejnou bibli [Starý kovenant] jako odstavující Ježíšovi (II Kor 3:14-16). Rozuměli však jen ti, kteří Ježíše poslechli a byli znovunarození. Ale i tito museli mít učitele a pastory, kteří se oddali modlitbě a přisluhování slova (Prak 6:4), aby mohl světící spirit skrze ně učit. Toto je nutné i dnes (Efes 4:11-16).
Pro překladatele bible je důležité, když nějaké části textu sám nerozumí, nesnažit se o 'čtivý' přístup a neupravovat text podle toho, jak tomu rozumí on nebo oni. Uvádím zde jeden příklad za mnohé, kde téměř všechny verze, které znám [anglické i české] jsou