XIII.
 |
Obsah |  |
se stane anointovaným [řecky χριστιανός-christianós]. Věřící je ponořený do vody přes jméno Ježíš a potom do anointování světícího spiritu stejně jako anointující Ježíš. Věřící se musí stát anointujícím údem těla anointujícího, aby byl ústím proudu anointování světícího spiritu (Jan 4:14, 7:37-39), v promlouvání slova a jména božského (Isa 59:21). Anointovaný bez ponoření a anointování není anointovaný učedník. Chrío-christós-christianós. Je důležité nyní číst také stránku XXXIX.
Je nezbytné, abychom se řídili písmem a ne nebiblickými učeními náboženských organizací. Jedno z nepochopení je právě používání výrazu 'křesťan', neboť drtivá většina lidí nemá nejmenší porozumění, o co se jedná. Na vině je také způsob překládání písem, když se běžně nahrazují výrazy různými variantami, namísto toho, aby se překládaly vždy stejně. Jeden z nejvýznamnějších příkladů je právě verš 26. v 11. kapitole Praktik odstavujících - "...spoluvedli ve shromáždění vyvolaných a vyučovali dostatečný dav a upozorňovali v Antiochei napřed ty učedníky anointované."
O "nazývání" nebo 'jmenování' zde v řeckém textu není žádná zmínka. Řecký výraz χρηματίζω-chrematízo znamená upozornit [jako dát potřebnou nebo užitečnou radu], což je sloveso ze slova χρήμα-chréma-užitečnost (viz Mar 10:23-24). Doporučuji každému čtenáři, aby si porovnal ostatní situace výskytu tohoto výrazu - úplný seznam je na stránce 152 v referenčním sloupci pod číslem 9. Mágové i Josef byli upozorněni podle snu, ne 'nazváni' (Mat 2:12+22). Anointovaní učedníci byli upozorňováni, jak mají učit ty ostatní, kteří ještě anointovaní nejsou. Mojžíš a Noah byli také upozorněni, co měli dělat (viz Heb 8:5, 11:7 atd). Viz také Luk 12:1.
Stát se anointovaným učedníkem a potom také anointujícím, není automatické při znovuzrození. Je nezbytné být očisťovaný, ozvučovaný božským slovem v promluvení, takto i přichází víra. Je psáno v písmech, že máme pracovat v božském slovu, abychom drželi víru Ježíšovu. Pavel se také namáhal, aby přistavil každého člověka dospělého v anointujícím Ježíši (Kol 1:27-29). Také píše v dopise Gal 4:19, že má křeče, dokud nebude vytvořený anointující v každém znovunarozeném [viz i str XXXVIII]. Totéž je řečeno ve Filemonovi 10, kde mluví o Onesimovi - dítěti, které zplodil v poutech anointování světícího spiritu. Všichni znovunarození, kteří měli zápal, aby rostli v božském, museli být důkladně vyučeni v písmech - očisťováni skrze slovo božského v promluvení (Jan 15:3), proto museli být vybudovaní v praktické (Jak 2:24), pracující víře Ježíšově, než byli zralí na to, aby mohli být odstavení praktikovat, co je světící spirit naučil. Totéž platí i dnes, božský nebere člověka podle tváře a nemění své cesty.
'Ten věřící a ponořený bude zachráněný..' (Mar 16:16). Výraz 'křest' je falešný náboženský výraz, který umožňuje falešné učení vymyšlené lidmi o kropení nebo namáčení hlaviček nemluvňat - o tom není nikde v bibli ani slovo. Je také nesmysl říkat, že máme být 'pokřtěni' ponořením, protože jiní říkají, že se 'křtí namočením nebo pokropením' hlavičky osolenou vodou, jiní zase 'křtí' šampaňským, t.j. alkoholem. Pro zastavení všech filosofických a náboženských sporů stačí PŘELOŽIT řecké výrazy βάπτω - bápto, βαπτίζω - baptízo, βάπτισμα - báptisma, které znamenají ponořit a ponoření do tekutiny. Proto používám slovo ponoření. Jestli chceme uvařit brambory, musíme je 'baptizovat', nebo-li ponořit do vody. Pokropit je vodou by určitě nestačilo. Nebo jestli někdo zemře, hrstka hlíny na hlavu nebožtíka by také nebyla dostačující - musí být pohřbený, nebo začne zapáchat. To je i problém lidí, kteří si říkají 'křesťané' a neposlechnou Ježíše v ponoření. Nezemřeli totiž tomuto světu.
Jestli přeložení řeckého výrazu baptizo není dostačující, aby někteří tento výraz