XI.
 |
Obsah |  |
destruktivní energie - anointující proti (Num 14:27,28, Psal 109:17-19, Pří 18:21).
Slovo anointující je popisným výrazem pro pochopení toho, že panující Ježíš - Slovo je zdrojem anointování. Božský otec anointoval jeho syna Ježíše v promluvení (Mat 3:16-17, Luk 4:18), aby onen anointoval - potápěl, oblékal lidi ve světícím spiritu - prohlašováním dobré zprávy. Toto je potvrzováno Janem ponořujícím (Mat 3:11, Mar 1:8, Luk 3:16, Jan 1:33) - i Ježíšem osobně (Jan 20:22, Prak 1:5). Panující Ježíš vyložil, že 'cokoliv požádáte v mém jménu, já to udělám!' (Jan 14:13,14,26) takže když požádáme božského otce ve jménu panujícího Ježíše, aby nám dal světící spirit (Luk 11:13), očekáváme, že Ježíš nás anointuje světícím spiritem. Toto souhlasí i s tím, že panující Ježíš je božský (II Kor 1:21, Heb 1:8,9). Proto byl Ježíš vykládaný [vysvětlovaný] anointujícím (viz Mat 1:16, Jan 1:41, Prak 10:38) - že je tím slíbeným božským synem naplněným světícím spiritem, aby promlouváním zázračné moci božského spiritu - anointováním zachránil jeho lid.
Opravdu nešťastné je použití náboženského výrazu 'Jezukrist', velice často užívaný v kralickém překladu a dalších starších českých publikacích. Náboženství zatemnilo mysl lidí tak, že nevědí, co ten výraz vlastně znamená. Používáním latinské verze 'kristus' [původního řeckého 'christós'] ve formě podstatného "jména" [namísto adjektiva] v češtině, byli lidé učeni, že je to jméno. Je to i nesprávným použitím sloves v překladech Mat 1:16 ['slove', 'řečený', 'jemuž se říká' nebo "se nazývá" Kristus] pro řecký výraz λέγω-légo=vykládat [vyložit, vysvětlit]. Latinský výraz "kristus" není špatný, ale zabraňuje plnému pochopení úžasného božího plánu pro člověka jako syna božího.
Řecký výraz χριστός-christós znamená anointující. Je to výklad [nejen překlad] hebrejského slova mashiah [latinsky mesias - z toho česká verze mesiáš] viz 'Řecký text bible odhaluje..' str XXX. Viz i Jan 4:25 '...mesiáš, ten vykládaný anointující...' V českých překladech se používá výraz pomazaný [anglicky the smeared one] což je zcela nesprávné v souvislosti s použitým textem. Pro fyzické olejování olejem nebo pomazání mastí je v řeckém textu Nového kovenantu vždy použitý úplně jiný výraz: άλείfω-áleífo nebo μυρίζω-murízo, nikdy ne slovo χρίω-chrío.
Výraz χρίω-chrío je kralickými překládaný v Prak 10:38 'Kterak Ježíše od Nazaréta "pomazal" Bůh Duchem svatým a mocí.', nebo '...obdařil..' [ekum.]. V tomhle překladu, který máš v rukou, to zní takto: 'Ježíš, ten od Nazarethu, jak jej anointoval [εχρισεν-échrisen] božský světícím spiritem a zázračnou mocí...'
Jestli se má používat výraz 'kristus', tak mělo být použito sloveso 'kristovat' - "Ježíš ...jak jej božský 'kristoval' světícím spiritem..." nebo "spirit panujícího je přese mne, kde mne 'kristoval'..." (Luk 4:18), také "ale ten upevňující nás s vámi do krista a 'kristující' nás je božský" (II Kor 1:21) a "...to jeho 'kristování' vás vyučuje.." (I Jan 2:27).
V bibli je mnohokrát psáno o slibu božského - že 'vyleje' z jeho spiritu (Isa 44:3, Prak 2:17,33, viz Tit 3:6), nikde není, že 'pomaže' jeho spiritem. Anointování světícího spiritu je často popisováno jako ranný a pozdní déšť, jako proudění vody (Isa 44:3, Joel 2:28, Zech 10:1) nebo dechu (Job 37:10, Isa 30:33) nebo vzduchu (Ošea 13:15, Jan 3:8), též se popisuje jako zahalení (Isa 30:1) nebo oblak (Nářky 3:44, I Kor 10:2) i světlo (Psal 104:2) - nikdy ne jako 'pomazánka'. Když se mluví o užití oleje pro zasvěcení [vlastně je to oddělení osoby pro službu božskému nebo veřejný úřad] kněze nebo krále ve Starém kovenantu tak ten olej je vždy vyléván, znázorňující tok anointování spiritu nikdy ne 'mast'. Viz též Ex 29:7, Lev 8:12, 14:18, 21:10, II Král 9:3+6.