Závisí bezhotovostní společnost na kartách?
http://www.telegraph.co.uk
15.1.2010
Steve Perry, exekutivní viceprezident společnosti Visa
Europe, má jiný názor na složené věci [folding stuff], které jsou nacpané v
našich peněženkách, které většina z nás bere jako samozřejmost. “Hotovost je
nákladná,” říká. “Musíme ji používat méně.”
Nákladná? Archívní vína možná. Značkové oblečení [designer clothes] ano.
Moderní umění téměř určitě. Ale hotovost?
“Proč si myslíte, že supermarkety zavedly systém ‘hotovost nazpět’ [cashback]?”
ptá se Perry rétoricky.
Tímto mě vyvedl z míry [stumped]. Říkám mu, že jsem si o tom vždy myslel, že je
to služba pro studenty, kteří mají přečerpané [overdrawn] účty, aby se jim
umožnilo několik dalších nákupů u pokladen.
“Ne,” odpovídá zdvořile. “To je proto, že se chtějí zbavit hotovosti, aby tam
bylo méně na počítání. Zpracování transakce kartou může být levnější než
zvládání hotovosti.”
Perry je vedoucí roztleskávač pro bezhotovostní společnost [cashless society].
Toto je ztěží překvapující role, ale je to argument, který on nachází stále
snadnějším. Například minulý měsíc oznámila Platební rada [Payments Council] k
pobouření sklíčených, že v roce 2018 bude šek mrtvý.
“Je mnohem více efektivnějších způsobů ve dvacátém prvním století, jak dělat
platby, než papírem a čas je zralý pro ekonomiku jako celek, abychom sklízeli
výhody jeho náhrady,” řekl Paul Smee, vedoucí pracovník [chief executive]
organizace Payments Council.
Perry použil stejný argument pro hotovost. Uznává, že bankovky a mince nebudou
nikdy plně nahrazeny. Peníze zde byly konec konců v nějaké formě již od doby
3000 př.n.l. Ale nyní, když jsme v elektronickém věku, platby by jej mohly
trochu dohonit, dodává.
Organizace Visa nedávno publikovala rozsáhlou zprávu o výdajích na hotovost pro
společnost [society]. Citováním nespočetných nezávislých dokumentů [independent
papers] různých konzultantů a národních vlád buduje platební společnost
[company] závažný případ [compelling case].
“Evropská komise vypočítala, že celkové výdaje pro společnost [society] ze
všech platebních metod včetně hotovosti, šeků a platebních karet se rovná dvěma
až třem procentům hrubého domácího produktu - HDP,” oznamuje zpráva. “Abychom
dali toto číslo do kontextu, měli bychom si pamatovat, že celý zemědělský
sektor EU se rovná 2,1% HDP, což znamená, že vydáváme více na platby, než
vyděláme na jídlo.”
Evropská komise odhaduje, že hotovost tvoří víc než dvě třetiny celkových
výdajů. Kancelář konzultantů McKinsey odhadla, že “společnost vydá okolo 200
Eur (180 liber) ročně na osobu, aby pokryla náklady na hotovost” a “reálné”
výdaje na hotovost pro maloobchodníka jsou 1,3% z nákupní ceny – ne méně než na
poplatek pro transakci s platební kartou. Holandská centrální banka publikovala
podobnou studii, kde odhadla roční výdaje na hotovost na 300 Eur na
rodinu.
Protože platební karty představují menší risk (spojené výdaje jsou odhadovány
na 0,02 až 0,1% na transakci kartami v porovnání s 0,1 až 0,2% s hotovostí) a
povzbuzují útraty [spending], tyto jsou efektivnější a mají lepší hodnotu,
argumentuje organizace Visa. Navíc se očekává, že poplatky karetních transakcí
spadnou, a některé země v Evropě, jako například Dánsko, již nabízejí bezplatné
služby debetních karet pro maloobchodníky.
Ve Velké Británii, odhaduje Perry, jedna libra z každých dvou a půl libry je
platba kartou. On doufá, že uvidíme tento poměr převrácený tak, že budou dvě
libry v každých třech librách placeny kartami do roku 2015. Samozřejmě, že to
bude znamenat větší byznys pro Visa, ale tvrdí, že to bude také znamenat méně
ztrát skrze bezpečnost hotovosti a na zpracování hotovosti.
Před několika roky by změna přístupu spotřebitele do takové míry byla
nemyslitelná. Perry říká, že internet a “čip a pin” toto všechno změnili.
Maloobchodníci na internetu pomohli veřejnosti, aby si zvykla na nákupy kartou,
zatímco systém čip a pin snížil počet případů podvodu z 0,07 na 0,05%.
Podle Evropské Centrální Banky bylo v roce 2008 v EU vydáno na kartách 1,68
bilionů Eur [€1.68 trillion] a toto používání narůstalo 12% ročně za posledních
pět roků. Očekává se, že nakupování na debetní karty v tomto roce poprvé
předběhne ve Velké Británii nakupování s hotovostí.
Perry věří, že britský spotřebitel je připravený, a cituje masivní nárůst v
používání debetních karet. Společnost Visa, která je nejznámější pro kreditní
karty, nyní dělá 70% z jejich evropského byznysu skrze debetní karty.
Poznamenává však, že jiné země nejsou tak osvícené [enlightened]. Německo je
stále hodně nervózní týkaje se plateb kartami, že někteří online maloobchodníci
nabízejí službu, kde vyzvedávají hotovost u zákazníkových dveří při doručení
zboží. Jiné země jsou technologicky důvtipnější. Jižní Korea zavedla pro
zákazníky platící kartami zvýhodnělé zpracování DPH [preferential VAT
treatment], aby tak povzbudila přechod na levnější platby bez hotovosti. Podíl
hotovostních plateb spadl následně ze 40% v roce 2002 na 25% v roce 2006.
Pro Visa je nyní výzvou 80% ze všech transakcí, které se stále dělají v
hotovosti – většinou drobné zboží jako jsou noviny a svačiny. Visa je
průkopníkem bezkontaktních plateb, které dovolí rychlejší nákupy jen mávnutím
kartou nad čtečkou a zbavení se pin čísla – a tak dělá nakupování kartou ještě
snadnější než s hotovostí.
Perry věří, že rok 2010 bude rokem, kdy se bezkontaktní systém rozjede s
celkovým počtem používaných karet rostoucím z 5 milionů na 15 milionů.
Společnost Barclaycard již má 1 milion zákazníků se svými kartami “jednoho
pulsu” [“onepulse” card].
Nová vize společnosti Visa je vložit do mobilních telefonů čipy a zbavit se
karet úplně. Vedoucí pracovník Barclayské globální maloobchodní banky Antony
Jenkins již má “onepulse” uschopněný mobil a již se testuje více prototypů v
oddělení inovací společnosti Visa. Problémem je jen přesvědčit výrobce
mobilních telefonů, aby vyrobili zařízení [handset], které může mít čip a
anténu.
Jenkins věří, že bezkontaktní mobilní telefony jsou budoucností a otevřou dveře
pro plně mobilní bankovnictví. Počítá, že již brzy budou lidé organizovat své
platby z mobilních telefonů. V Africe již šest milionů lidí platí za jejich
zboží ze svých mobilů, a tak potvrzují, že elektronické platební systémy mohou
být spolehlivější a bezpečnější, než hotovost.
Samozřejmě, že hotovost nebude nikdy zcela nahrazena. Předně je to měna černého
trhu, což je jedním z důvodů, proč ji chtějí autority používat méně a méně. V
Itálii je například černý trh odhadovaný na 40% hrubého domácího produktu (GDP)
a na 12% ve Velké Británii. Také se prokázal významně přizpůsobivý během
posledních pěti tisíciletí. I když je pro Visa stále dostatečný prostor pro
karty.
Z www.prophecynewswatch.com přeložil J. Podmolik.