Královna Elizabeth II., panovnice Velké Británie a Severního Irska a dalších jejích oblastí, dala 16. června 2008 svůj královský souhlas, aby její země přijala Lisabonskou smlouvu. Její akt efektivně označil konec její pozice jako Výsost přes kdysi velký a nezávislý národ, který vládl rozsáhlým oblastem Afriky, Asie a Australoasie.
Společně s britským sekretářem zahraničí podepsala královna Listiny ratifikace (Instruments of ratification) na speciálním papíře bez chlóru, který se během času nezkazí. Dokumenty byly potom zapečetěné, svázané v modré kůži a uložené u italského ministra zahraničí v Římě.
Jaké budou důsledky této události?
Ratifikováním Lisabonské smlouvy, která prošla oběma sněmovnami parlamentu před královniným podpisem, se britská vláda podvolila “Společné zahraniční a bezpečnostní strategii” (Common Foreign and Security Policy) Evropské unie, jak je to nastíněné v článcích 23. a 24. Lisabonské smlouvy. Podle těchto článků “Kompetence Unie v záležitostech společné zahraniční a bezpečnostní strategie zahrnuje všechny oblasti zahraniční a všechny otázky vztahující se k bezpečnosti Unie ..” (článek 24, odstavec 1).
Také: “Členské státy musí podporovat zahraniční a bezpečnostní strategii aktivně a bezvýhradně v duchu loajality a vzájemné solidarity a musí se v této oblasti podřídit akcím Unie” (odstavec 3).
A: “Zdrží se jakékoliv akce, která je v rozporu se zákony Unie nebo by mohla narušit její efektivnost jako soudržná síla v mezinárodních vztazích” (odstavec 3).
Britové (a další členové Evropské Unie) musí rozumět, že toto je vážné. Znamená to, že již nemohou rozhodovat o jednostranné (unilaterální) akci pro obranu své země ani vytvořit spojenectví (alianci) s druhou zemí, jako například s USA. Nyní jsou podřízení Vysokému představitelovi Unie pro zahraniční záležitosti a bezpečnostní strategii. Toto je nový titul, který je v Lisabonské smlouvě uložený jako ve svatostánku (enshrined) a který bude brzy obsazený, když bude smlouva uzákoněná. Britský ministr (foreign secretary) zahraničí už nebude mít finální autoritu v záležitostech národní bezpečnosti a obrany.
Kdyby někdy Evropská Unie vyhlásila válku Spojeným státům, britské jednotky mohou být povolané k vojenské akci, včetně použití nukleárních zbraní.
Ministerský předseda Gordon Brown ignoroval volání po svolání referenda, což bylo slíbeno při posledních volbách. Strana práce (Labour) v té době ujišťovala voliče, že se bude hlasovat, aby se dalo voličům právo říct “ano” nebo “ne” Evropské ústavě. Když byla tato ústava změněná na smlouvu (treaty), úředníci vyhlásili, že není potřeba mít referendum.
Jaké jsou důsledky těchto rychle se vyvíjejících situací v Evropě?
27 členských států Evropské Unie se hazardně vydávají do neprozkoumaných vod, ve kterých se demokracie vlastně rozpadává na úrovni jejích členských států, jak EU postupně vnucuje svou kolektivní vůli na své ústavní části. Členové komise jsou určovaní, nejsou volení 490 miliony občany Unie.
Biblické proroctví varuje týkaje se budoucího diktátorství, které povstane severně od světící země, které bude světu dominovat. Tento velký ekonomický, vojenský a politický behemot je v prorocké mluvě pojmenovaný jako “bestie.” Bude uplatňovat svoji moc nejen přes lid Evropy, ale přes celý svět. Bibličtí učenci tuto bestii často identifikovali s římskou říší, která zakusila během staletí několik oživení - a nyní je v procesu finálního projevení.
Většina Evropanů nerozumí, kam vlastně směřují. Ale ty to můžeš vědět. Napiš si o naši bezplatnou informativní brožurku: Bestie Odhalení. Otevře ti oči k významu současných a budoucích světových událostí ve světle biblických proroctví.
Tomorrow’s World, Sep - Oct 2008
přeložil J. Podmolik