Rozvojový svět volá po ‘novém světovém řádu’
http://www.timesonline.co.uk
17.7.2009
Více než 50 hlav
států z rozvojového světa se setkalo ve středu v Egyptě, aby řešili dopad
globálního ekonomického roztavení s výzvami pro “nový světový řád,” aby se
předešlo opakování krize.
Kubánský prezident Raul Castro řekl v proslovu na zahajovacím setkání summitu
Neutrálního hnutí [Non-Aligned Movement], že finanční krize udeřila nejtvrději
rozvojové národy.
“Každá země ve světě musí hledat spravedlivé řešení globální ekonomické krize,”
řekl Castro ke 118ti členné skupině na shromáždění v letovisku Sharm el-Sheikh
u Rudého moře.
“Voláme po novém měnovém a ekonomickém světovém řádu ... my musíme
restrukturalizovat světový finanční systém, který bude brát do úvahy potřeby
rozvojových zemí.”
Dynamika globální moci musí být také adresována, řekl libyjský vůdce Muamar
Kadáfí a vyžadoval restrukturalizaci Bezpečnostní rady OSN, kterou označil jako
formu terorismu “monopolizovanou několika zeměmi, které jsou stálými členy.”
“Toto reprezentuje
nebezpečí pro mezinárodní mír. Utrpěli jsme všechny možné škody od Bezpečnostní
rady, stala se mečem na našem krku,” řekl. “Bezpečnostní rada je terorismus.”
Kadáfí řekl, že chce opravit nerovnováhu v Bezpečnostní radě, vyžaduje
permanentní křesla pro 53 člennou Africkou unii, které on předsedá.
Ale zdálo se, že vojenské ambice rozvojového světa převezmou střed pozornosti
summitu s nukleárně vyzbrojenými jihoasijskými nepřáteli Indií a Pákistánem,
kteří budou mít ve čtvrtek rozhovory zaměřené na opětovně zahájená mírová
jednání, která byla dříve pozastavená.
Problematické vztahy Nové Dillí a Islamabádu se zhoršily po teroristických
útocích v indickém hlavním městě obchodu Mumbai [Bombaj] v listopadu loňského
roku, které zabily 166 lidí.
Z útoků Indie obviňovala zakázanou pákistánskou militantní skupinu
Lashkar-e-Taiba a Pákistán uznal, že byly částečně plánované na jeho půdě.
Indický sekretář ministerstva zahraničí Shiv Shankar Menon se v úterý setkal s
jeho pákistánským protějškem Salimem Bashirem před setkáním mezi indickým
ministerským předsedou Manmohanem Singhem a pákistánským ministerským předsedou
Yousufem Razou Gilanim.
Singh vyjádřil naději, že Pákistán slíbí akci proti těm, kteří jsou za těmi
útoky, když se setká s Gilanim ve druhém kontaktu na vysoké úrovni mezi dvěma
stranami od bombového útoku v Mumbai.
Pákistán v sobotu řekl, že “pravděpodobně” dá pět obviněných ze spoluúčasti v
útocích příští týden k soudu.
Tyto útoky zruinovaly již tak křehký mírový proces, který byl zahájený v roce
2004 na vyřešení všech nevyřízených záležitostí konfliktu, včetně územní
rozepře o rozdělenou himalájskou oblast Kašmíru.
Indie spolu s pořádajícím Egyptem je jedním ze zakládajících členů organizace
NAM, největšího seskupení zemí mimo Spojených národů, která je zaměřená na
předávání hlasu rozvojovému světu.
Summit “poskytne šanci pro diskuse o mezinárodní ekonomické krizi, která začala
v průmyslových zemích a velice zasáhla rozvojové země, obzvláště Afriku,” řekl
v úterý ministr zahraničí Zimbabwe Simbarashe Mumbengegwi.
Řekl, že průmyslovým státům “by neměly být dávány volné otěže pro zvládnutí
takové krize.”
NAM, která byla založená v roce 1955, má 118 členských států a reprezentuje
okolo 56 procent globální populace. Státy NAM se nepovažují za formálně
uspořádané s nebo proti nějakému hlavnímu mocenskému bloku.
Toto hnutí bylo založené během Studené války ve snaze se distancovat od
západního i sovětského bloku, ale dnes je její “raison d’etre” [smysl
existence] zpochybňovaný po kolapsu Sovětského svazu a následujícím posunu v
mocenské politice.
Z www.prophecynewswatch.com přeložil J. Podmolik.