Kontrola mysli: Nová studie ukazuje, jak mohou být obrazy na obrazovce kontrolované jen pomocí myšlenky
http://www.dailymail.co.uk/
30-10-2010
Zapomeňte na dotekové obrazovky, iPhones a iPads budoucnosti mohou být kontrolované něčím ještě působivějším: lidskou myslí.
Vědci objevili, že je možné manipulovat složitějšími vizuálními obrazy-představami na computerové obrazovce používáním jen hrstky mozkových buněk.
Tato studie publikovaná v magazínu Nature zjistila, že když měli dobrovolníci jejich mozky propojené s computerem zobrazujícím dva spojené obrazy-představy, tak mohou computer přinutit, aby zobrazil jednu z představ a vyhodil tu druhou.
Tyto signály přenášené z každého mozku jedince do computeru vycházely jen z malého počtu mozkových buněk.
‘Tito jednotlivci byli schopní použít jejich myšlenky, aby přepsaly [override] tyto představy, které viděli na computerové obrazovce,’ řekl vedoucí autor studie Itzhak Fried, profesor neurochirurgie na kalifornské univerzitě v Los Angeles.
Tato studie je významná ve vývoji propojení mozku a computeru (BCIs = brain-computer interfaces), zařízení, které umožňuje lidem, aby kontrolovali computery nebo jiná zařízení jejich myšlenkami.
Zařízení BCIs bylo chváleno jako budoucnost pro lidi se syndromem zablokování, aby mohli komunikovat nebo kontrolovat protetické končetiny použitím jen jejich myslí. Studie v minulosti ukázaly, jak mohou být BCIs používány pro plnění jednoduchých úkolů, takových jako kontrolování computerového cursoru jen několika mozkovými buňkami.
Ale v této studii byla BCI technologie použita pro porozumění, jak se myšlenky a rozhodnutí utváří skupinou mozkových buněk.
‘Toto je nové a elegantní užití propojení mozku a computeru (BCI) na prozkoumání toho, jak mozek směruje pozornost a dělá rozhodnutí,’ říká Debra Babcock, ředitelka programu na National Institute of Neurological Disorders and Stroke [Národní institut neurologických poruch a mozkových příhod].
Studie zahrnuje 12 lidí s epilepsií, kteří měli do mozku zavedené jemné drátky pro záznam záchvatové aktivity - běžný způsob lokalizování oblastí mozku, které jsou zodpovědné za záchvaty.
V této studii byly drátky vloženy do středního spánkového laloku, oblasti mozku důležité pro paměť a schopnost rozeznávat komplexní obrazy včetně tváří.
Zatímco záznamy z jejich mozků byly přenášeny do computeru, zkoumané osoby viděly dva překryté obrázky na computerové obrazovce, každý obrázek ukazoval známý objekt, místo, zvíře nebo osobu.
Bylo jim řečeno, aby si vybrali jeden obrázek jako cíl a soustředili na něj své myšlenky, dokud ten obrázek nebude plně viditelný a ten druhý se postupně nevytratí. Monitor se updatoval každou desetinu sekundy na základě vložené informace ze záznamů mozku.
Jako skupina tyto osoby zkusily tuto hru dohromady asi 900x a byli schopni donutit monitor, aby ukázal cílový obrázek v 70% pokusů.
Tyto zkoumané osoby měly tendenci učit se úkol velice rychle a často byly úspěšné na první pokus.
Záznamy z mozku a input do computeru byly založeny na aktivitě jen čtyř buněk ve spánkovém laloku. Předcházející výzkum ukázal, že individuální buňky v této části mozku reagují přednostně - vystřelujíce impulsy ve vyšším tempu - ke specifickým obrazům.
Například jedna buňka ve spánkovém laloku mohla reagovat na shlédnutí obrazu Marilyn Monroe, zatímco jiná mohla reagovat na Michaela Jacksona. Oba byli mezi tvářemi celebrit používaných ve studii.
Team Dr. Frieda nejprve identifikoval 4 mozkové buňky s preferencemi pro celebrity nebo známé objekty, zvířata nebo pamětihodnosti, a potom zaměřil zaznamenávající elektrody na tyto buňky.
Tým zjistil, že když zkoumané osoby hrály hru na přepínání obrázků, jevilo se, že jejich úspěch závisel na jejich schopnosti umocnit buňky, které preferovaly cílový obraz, a potlačit buňky, které preferovaly necílový obraz. ‘Pozoruhodné aspekty této studie jsou takové, že dokážeme koncentrovat naši pozornost, abychom udělali rozhodnutí modulováním jen tolika mozkových buněk, a že se můžeme naučit tyto buňky velice rychle kontrolovat,’ řekla Dr. Babcock.
Z www.prophecynewswatch.com přeložil J. Podmolik