http://www.telegraph.co.uk
11.11.2009
EU dosáhla cíle, ke kterému tak
dlouho tajnůstkářsky pracovala - což je nadnárodní vláda [supra-national
government], která je nyní daleko za možností našeho odvolání, píše Christopher
Booker.
Takže past chňapla a zavřela se.
Bylo to výstižné, že politik, který nakonec nechal EU, aby dostala ústavu, po
které tak dlouho toužila, měl být prezident Václav Klaus, veterán
antikomunista, který předpověděl právě před tím, než se Česká republika
připojila k EU v roce 2004, že to bude znamenat konec jeho země jako
"nezávislého suverénního státu". A jaká je rozkošná ironie, že
Pravda, ze všech novin, přivítala zprávu týdne s hlavním titulkem: "Dvacet
roků po pádu berlínské zdi je nyní EU vzkříšením [reincarnation] Sovětského
svazu".
Zítra, když se budou vůdci EU
shromažďovat v Berlíně, aby oslavili konec této zdi, tak budou také oslavovat
povstání nové – zdi, kterou si postavili okolo sebe, která separuje politiky
Evropy od všech jejich podřízených lidů [peoples]. Od 1. prosince se stane
Lisabonská smlouva platnou. (Jak dlouho to bude trvat, než jí dají nazpět její
původní jméno Evropská ústava ["A Constitution for Europe"]?) EU bude
nakonec mít svrchovanou vládu, kterou tak dlouho chtěla – nezvolenou, nikomu
neodpovědnou, a jak dokonce její vlastní průzkum veřejného mínění ukazuje, méně
populární než kdy předtím u těch, kterým vládne. Ale proč by to mělo politiky
zajímat? Oni mají moc a my máme nyní vládu, kterou nemůžeme nikdy rozpustit.
Ministerstvo hloupých jmen
ministerstva [The ministry of silly ministry names] - samozřejmě David Cameron
nikdy nechtěl referendum, které by pro něho bylo obrovskou ostudou. Jeho slib
byl cynickou lstí podlézat [to curry favor] Euro-skeptickým voličům – lest,
kterou nyní opakuje slibem, že bude pracovat pro repatriaci pravomocí, o
kterých musí vědět, že je nikdy nedostane. K tomu, aby je dostal, by bylo
potřeba nové smlouvy a souhlasu 27 vlád k něčemu, co není v nabídce - jak již
všichni zcela objasnili.
Kde je pan Cameron zcela v
jednotě se svými protějšky Labor [levicová strana práce] a Liberálními
demokraty je to, že nesmí nikdy přiznat nebo vysvětlit - jak mnoho vládnutí
Británie již bylo odevzdáno, což ponechalo Westminster s trochou více
pravomocí, než má nějaká větší lokální radnice. Nikdo z nich nebude o tomto
nikdy diskutovat, protože oni všichni náleží k této nové celoevropské politické
třídě, která nám vládne zpoza své zdi, aniž by nás někdy musela požádat o náš
souhlas.
Melancholicky to bylo zábavné
vidět, jak bývalý mandarin ministerstva zahraničí Sir Christopher Meyer
(poslední dobou hodně povšimnutelný) oplakává, jak hluboko padla morálka
ministerstva zahraničí, protože tak mnoho jeho bývalé pravomoci a vlivu přešlo
do "dalších ministerstev ve Whitehall". Co tím samozřejmě míní, je
to, že jeho pravomoc neodešla někam jinam ve Whitehall, ale do této beztvaré
[amorphous] nové entity, která ještě dnes buduje svoje vlastní ministerstvo
zahraničí a diplomatickou službu s velvyslanectvími okolo celého světa, které
nahradí téměř všechno významné, pro co naše ministerstvo zahraničí kdysi stálo.
Proto dítě, které nyní máme jako našeho zahraničního sekretáře - Davida
Milibanda, se nemůže dočkat, aby se v tom podílelo.
Před třemi roky, když jsem byl v
krásném městě Praha, abych asistoval prezidentovi Klausovi v zahájení české
edice mé historie "Evropského projektu" - Velký podvod [The Great
Deception], se zaujetím jsem si všiml, že na každém českém ministerstvu visely
dva prapory, jeden český, ten druhý byl EU s hvězdami v kruhu. Bylo to čestné
uznání toho, jak bylo jejich zemi vládnuto - praktikování, které jsem britské
vládě doporučoval, aby ho následovala.
Jediným rozdílem nyní je, že naše
ministerstva by měla skončit s vyvěšováním praporu Union Jack a namísto toho
vyzdvihnout to, co je oficiálně známé v Bruselu jako "Union Flag",
tentýž kruh s hvězdami na praporu, který bude od prvního prosince symbolizovat
pravou vládu, pod kterou žijeme.
Závěrečná myšlenka - protože EU
se stane vládou s "legálním charakterem" ["legal
personality"] ve svém vlastním právu, jak dlouho bude trvat, než jejímu
ústavnímu prezidentovi bude udělena mezinárodní nadřazenost nad královnou jako
hlavou našeho státu? Jako téměř všechno v tomto nešťastném příběhu, naši noví
vládcové začnou popírat, že by je kdy taková věc vůbec napadla. Ale protože oni
teď mají svou ústavu, sázím se, že to nebude trvat dlouho.
Z www.prophecynewswatch.com přeložil J. Podmolik.