[Náhled pro tisk]

Byla cesta EU ke statutu superstátu
zahalena v klamu?

http://www.telegraph.co.uk
11.11.2009

EU dosáhla cíle, ke kterému tak dlouho tajnůstkářsky pracovala - což je nadnárodní vláda [supra-national government], která je nyní daleko za možností našeho odvolání, píše Christopher Booker.
Takže past chňapla a zavřela se. Bylo to výstižné, že politik, který nakonec nechal EU, aby dostala ústavu, po které tak dlouho toužila, měl být prezident Václav Klaus, veterán antikomunista, který předpověděl právě před tím, než se Česká republika připojila k EU v roce 2004, že to bude znamenat konec jeho země jako "nezávislého suverénního státu". A jaká je rozkošná ironie, že Pravda, ze všech novin, přivítala zprávu týdne s hlavním titulkem: "Dvacet roků po pádu berlínské zdi je nyní EU vzkříšením [reincarnation] Sovětského svazu".
Zítra, když se budou vůdci EU shromažďovat v Berlíně, aby oslavili konec této zdi, tak budou také oslavovat povstání nové – zdi, kterou si postavili okolo sebe, která separuje politiky Evropy od všech jejich podřízených lidů [peoples]. Od 1. prosince se stane Lisabonská smlouva platnou. (Jak dlouho to bude trvat, než jí dají nazpět její původní jméno Evropská ústava ["A Constitution for Europe"]?) EU bude nakonec mít svrchovanou vládu, kterou tak dlouho chtěla – nezvolenou, nikomu neodpovědnou, a jak dokonce její vlastní průzkum veřejného mínění ukazuje, méně populární než kdy předtím u těch, kterým vládne. Ale proč by to mělo politiky zajímat? Oni mají moc a my máme nyní vládu, kterou nemůžeme nikdy rozpustit.
Ministerstvo hloupých jmen ministerstva [The ministry of silly ministry names] - samozřejmě David Cameron nikdy nechtěl referendum, které by pro něho bylo obrovskou ostudou. Jeho slib byl cynickou lstí podlézat [to curry favor] Euro-skeptickým voličům – lest, kterou nyní opakuje slibem, že bude pracovat pro repatriaci pravomocí, o kterých musí vědět, že je nikdy nedostane. K tomu, aby je dostal, by bylo potřeba nové smlouvy a souhlasu 27 vlád k něčemu, co není v nabídce -  jak již všichni zcela objasnili.
Kde je pan Cameron zcela v jednotě se svými protějšky Labor [levicová strana práce] a Liberálními demokraty je to, že nesmí nikdy přiznat nebo vysvětlit - jak mnoho vládnutí Británie již bylo odevzdáno, což ponechalo Westminster s trochou více pravomocí, než má nějaká větší lokální radnice. Nikdo z nich nebude o tomto nikdy diskutovat, protože oni všichni náleží k této nové celoevropské politické třídě, která nám vládne zpoza své zdi, aniž by nás někdy musela požádat o náš souhlas.
Melancholicky to bylo zábavné vidět, jak bývalý mandarin ministerstva zahraničí Sir Christopher Meyer (poslední dobou hodně povšimnutelný) oplakává, jak hluboko padla morálka ministerstva zahraničí, protože tak mnoho jeho bývalé pravomoci a vlivu přešlo do "dalších ministerstev ve Whitehall". Co tím samozřejmě míní, je to, že jeho pravomoc neodešla někam jinam ve Whitehall, ale do této beztvaré [amorphous] nové entity, která ještě dnes buduje svoje vlastní ministerstvo zahraničí a diplomatickou službu s velvyslanectvími okolo celého světa, které nahradí téměř všechno významné, pro co naše ministerstvo zahraničí kdysi stálo. Proto dítě, které nyní máme jako našeho zahraničního sekretáře - Davida Milibanda, se nemůže dočkat, aby se v tom podílelo.
Před třemi roky, když jsem byl v krásném městě Praha, abych asistoval prezidentovi Klausovi v zahájení české edice mé historie "Evropského projektu" - Velký podvod [The Great Deception], se zaujetím jsem si všiml, že na každém českém ministerstvu visely dva prapory, jeden český, ten druhý byl EU s hvězdami v kruhu. Bylo to čestné uznání toho, jak bylo jejich zemi vládnuto - praktikování, které jsem britské vládě doporučoval, aby ho následovala.
Jediným rozdílem nyní je, že naše ministerstva by měla skončit s vyvěšováním praporu Union Jack a namísto toho vyzdvihnout to, co je oficiálně známé v Bruselu jako "Union Flag", tentýž kruh s hvězdami na praporu, který bude od prvního prosince symbolizovat pravou vládu, pod kterou žijeme.
Závěrečná myšlenka - protože EU se stane vládou s "legálním charakterem" ["legal personality"] ve svém vlastním právu, jak dlouho bude trvat, než jejímu ústavnímu prezidentovi bude udělena mezinárodní nadřazenost nad královnou jako hlavou našeho státu? Jako téměř všechno v tomto nešťastném příběhu, naši noví vládcové začnou popírat, že by je kdy taková věc vůbec napadla. Ale protože oni teď mají svou ústavu, sázím se, že to nebude trvat dlouho.

Z www.prophecynewswatch.com přeložil J. Podmolik.