Byl Nový kovenant originálně psaný v hebrejštině?
Byl Nový kovenant originálně psaný v hebrejštině? Není absolutně žádný důkaz, že byl Nový kovenant napsaný originálně v hebrejštině, bez ohledu na mnohá opačná extravagantní tvrzení. Je faktem, že zatímco je více, než pět tisíc starověkých rukopisů obsahujících všechny nebo alespoň některé části Nového kovenantu v řečtině, nejsou žádné starověké rukopisy ani s jedním řádkem z Nového kovenantu psaným v hebrejštině.
Nicméně tvrzení jako je to následující, nejsou v těchto dnech neobvyklá: "My jsme vytvořili ve svatém jménu mesianický překlad písem, který poprvé používá hebrejské a aramejské rukopisy spíše než řecké, pro jeho Nový kovenant."26 Naneštěstí takové rukopisy nejsou - ani jeden jediný starověký hebrejský rukopis pro žádnou část Nového kovenantu. Avšak "překladatel" stále prohlašuje: "Tato verze je první mesianická verze s Novým kovenantem přeloženým ze starověkých hebrejských a aramejských rukopisů, spíše než z řeckých."27 Není to tak! Neexistují starověké hebrejské rukopisy Nového kovenantu. (Pro tvrzení, že Nový kovenant byl psaný v aramejštině viz kapitolu 41.)
Avšak znovu a znovu se tvrdí - často k uchvácenému okouzlení mnohých christianských čtenářů - že jediná cesta ke správnému porozumění Nového kovenantu je přeložit ho zpět do "originální" hebrejštiny. Jedna populární kniha: Understanding the Difficult Words of Jesus (Porozumění obtížným slovům Ježíše) obsahuje směs dobrého učenectví a nebezpečných lehkomyslných tvrzení. Jde tak daleko, že říká, že "člověk může číst Bibli až do dne kdy zemře a Bible mu neřekne význam těch obtížných hebrejských pasáží (v Novém kovenantu). Ty mohou být rozuměny jedině když jsou přeložené nazpět do hebrejštiny."28 Opravdu, "kdyby se církvi poskytlo správné hebrejské porozumění Ježíšových slov, většina teologických kontroverzí by už od začátku nebyla."29 Ale pro zopakování: nejsou žádné starověké hebrejské rukopisy Nového kovenantu - ani jeden! - v protikladu s mnoha tisíci řeckých rukopisů.
Mnohým čtenářům se nepodaří uvědomit si, že jestli jsou taková extravagantní neopodstatněná tvrzení pravdivá, tak nemáme žádný Bohem vdechnutý text Nového kovenantu - ani přiměřeně dobře zachovanou kopii. Vše, co máme, je uboze přeložená, až beznadějně zkomolená kolekce knih z druhé ruky, které nejsou ničím lepším než hrubý odhad božího slova. Překvapivě autoři knihy Understanding the Difficult Words of Jesus dělají prohlášení, která podporují tuto směšnou poznámku: "(řecké) Dobré zprávy překypují nesprávnými překlady"; opravdu, některé pasáže "byly natolik nesprávně přeložené, že jsou pro nás potenciálně spirituálně poškozující... mnohé výrazy v Dobrých zprávách nejsou jen špatnou řečtinou, ale ve skutečnosti nesmyslnou řečtinou."30 Taková prohlášení by byla zcela zamítnutá vedoucími učenci řečtiny Nového kovenantu, muži i ženami, kteří neskrývají nějaký druh proti-hebrejské konspirace.31
Co tuto věc zhoršuje je to, že někteří učitelé jsou tak přesvědčení, že Nový kovenant byl psaný v hebrejštině, že jsou rozhodnutí "přeložit" pasáže řeckého Nového kovenantu nazpět do "originální hebrejštiny" (připomínám, že to je "originál", který existuje bez jediného rukopisu, který by ho podpořil). Označovat toto jako arogantní je podceněné prohlášení. Jak jsem poznamenal v předešlém článku:
Téměř před 100 roky se judeo-semitský učenec D.S. Margoliouth pokusil přeložit řecký text knihy Ecclesiasticus (Ben Sira) nazpět do hebrejštiny. Znal z předmluvy k Ben Sirovi, že to bylo přeloženo do řečtiny přímo z hebrejského originálu, a on měl k dispozici nejen řecký text, ale i syrské a latinské překlady. Avšak když byly objeveny rozsáhlé části Ben Sirova hebrejského textu v Genize, v Káhiře [depozitář starověkých dokumentů ukrytých v synagoze v Egyptě], bylo shledáno, že nepřeložil správně ani jeden jediný verš!
Překládání nazpět (v němčině "Rückubersetzung") je extrémně choulostivá záležitost, i když se jedná o zdroje, které jsou vzdálené jen jeden krok od originálu. Ale předpokládat, že přesný Rückubersetzung může být udělaný ze zdrojů, které jsou vzdálené čtyři nebo pět kroků od údajného originálu je téměř nemyslitelné.32 A je zcela mimo diskusi navrhovat že celková rekonstrukce - nejen znovupřeložení - údajného originálního textu ... může být udělaná z takového odstupu (vzdálenosti). Taková snaha může být nazíraná jen jako ryzí domněnka. Rekonstruovat originální hebrejský nebo aramejský text dokonce jen modlitby panujícího - založené na existujícím svědectví Matouše a Lukáše - je přeplněné obtížemi.33 Pokusit se rekonstruovat celý (údajný) originál hebrejské Dobré zprávy - bez přístupu k alespoň předpokládaným zdrojům pro "řecký překlad" - není nic jiného než poradit se se zoufalstvím.34
Bez ohledu na toto všechno, věřící jsou často fascinovaní tvrzeními o "originálním významu textu", jako kdyby prostý jasný smysl písem nestačil, jako kdyby tam vždy musel být nějaký mystický hluboký význam, nebo že bychom se stali spirituálně obohacení, kdybychom objevili, že Ježíš vlastně nemínil to, co naše Bible říkají, že mínil. Opravdu, opak je častěji pravdou: Jsou to ty pasáže ve Slovu, kterým rozumíme, které trápí nejvíce. Jak to řekl Dan Hartman: "Pokud byl Ježíš nepochopený, byl následovaný davem. Když mu opravdu porozuměli, tak ho ukřižovali." Z největší části byly jeho slova příliš jasné! Abychom citovali Marka Twaina: "To nejsou ty části Bible, kterým nerozumím, které mě trápí, to jsou ty části kterým rozumím."
Řekneš: "Ale já jsem slyšel, že Dobrá zpráva podle Matouše byla originálně psaná v hebrejštině a že je dokonce středověká kopie této hebrejské Dobré zprávy. Já jsem také slyšel, že jsou jasné příklady učení Ješuy, které mohou být rozuměny jedině když obnovíme hebrejské pozadí jeho slov."
Opravdu, něco z toho, co jsi slyšel, je pravda. Jeden vedoucí ranného shromáždění vyvolaných [ekklesie] prohlásil, že "Matouš shromáždil proslovy [panujícího] v hebrejském jazyce a každý je vyložil nejlépe, jak uměl" (Papias, citovaný v jeho Ecclesiastical History, 3:39). Tento názor byl následovaný Irenausem, který napsal: "Matouš také vydal psanou Dobrou zprávu mezi Hebrejci v jejich vlastním dialektu, zatímco Petr a Pavel prohlašovali v Římě a založili základy shromáždění vyvolaných [ekklesie]" (Adv. Haer. 3.1.1). Podobně cituje Eusebius Origena, který napsal, že Matouš "byl publikovaný pro věřící judejského původu a byl komponovaný v hebrejských písmenech/jazyce" (Ecclesiastical History, 6:25). Někteří z vedoucích shromáždění vyvolaných [ekklesie] dokonce tvrdili, že viděli tohoto hebrejského Matouše.35
Ale tato záležitost není tak jasná, protože (1) nejlepší učenci ve světě, specialisté na Matouše, jsou většinou v souhlasu, že řecký Matouš, kterého máme, nebyl překladem z hebrejštiny nebo z jiného jazyka; (2) jiní vedoucí shromáždění vyvolaných [ekklesie] tvrdili, že Matouš napsal jeho Dobrou zprávu v aramejštině; a (3) je možné, že výraz "hebrejština" v Papiově citaci může znamenat aramejštinu (viz předcházející kapitolu 39; méně pravděpodobný návrh je, že "hebrejština" prostě znamenala "komponovaná v řečtině, ale v semitském stylu").
Osobně si myslím, že byl hebrejský Matouš po nějakou dobu používaný některými z raných judejských věřících, ale mohla to být i kolekce promluvení panujícího v hebrejštině, spíše než Matouš, jakého známe dnes, který zůstává jediným Matoušem, který býval citovaný kterýmkoliv vedoucím shromáždění vyvolaných [ekklesie] od druhého století a dál. Tím je řečeno, že když tito vedoucí, kteří byli Řekové - nebo latinsky mluvící etnikové, citovali Matoušovu Dobrou zprávu, tak prakticky vždy citovali Matouše, kterého máme v řečtině. Takže i kdyby byl hebrejský Matouš, tak ten Matouš, který byl všeobecně používaný většinou starověkých věřících, byl psaný v řečtině, a ti, kteří věděli o hebrejském Matoušovi nikdy neprohlašovali, že byl jiný, než řecký Matouš. Nebyl to problém a nikoho nenapadlo, že by potřebovali "obnovit" tento originální text.
Pokud jde o středověký hebrejský rukopis Matouše - vlastně rukopisy - tento hebrejský Matouš se nezdá být vzdálenou kopií údajného originálního dokumentu, ale spíše překladem z řečtiny do hebrejštiny, i když někteří učenci argumentovali, že obsahuje některé verše nebo výrazy, které poukazují nazpět k originálnímu hebrejskému Matoušovi.36
Co výrazy v Dobrých zprávách, které mohou být správně rozuměny jen když je odhaleno jejich originální semitické pozadí? Jistě na tom něco je a my víme, že Ježíš učil v aramejštině a hebrejštině. Ale znovu, toto neznamená, že Dobré zprávy (nebo další části Nového kovenantu) byly originálně psané v hebrejštině. Možná Ješuova promluvení byla zachována v kolekci sesbírané Matoušem. Možná že byl dokonce i originální Matouš, velice blízký našemu řeckému Matoušovi. Ale tolik je jisté: boží touha byla, aby jeho slovo byl rozsetý k nejširšímu možnému publiku a aby toto mohlo být, Nový kovenant byl napsaný v řečtině.
Toto stojí ve výrazném kontrastu s Koránem, který je uznávaný muslimy jako boží slovo jedině v arabštině. To je proč některé překlady Koránu jsou pojmenované Význam Koránu (The Meaning of the Koran), protože je to jen překlad svaté knihy islámu, ne kniha sama. Není to tak s Biblí, božím slovem pro celé lidstvo. Když si vezmeš tvoji anglickou bibli, tak čteš boží slovo - přeložený, ano, ne perfektní prezentaci každého odstínu originální hebrejštiny a řečtiny, ale nicméně božího slova. Toto je držení se se spiritem Nového kovenantu: I když Ješua sám učil v aramejštině a hebrejštině, jeho slova nám byly předané v řeckém překladu tak, aby množství (lidí) mohla slyšet zprávu záchrany.
Jistě je zcela prospěšné, aby se učenci podívali na řecké Dobré zprávy a ptali se: "Jak by se toto mohlo říct v hebrejštině nebo aramejštině? Je další vhled, který může být získaný tím, jestli budeme hledat jak zrekonstruovat originální promluvení?" Ale vždy musíme mít v mysli že: (1) Řecký Nový kovenant je to, co nám Bůh zachoval a všechny důkazy, které máme, poukazují, že to byla jeho volba - předat nám písma Nového kovenantu v řečtině. Proto jakákoliv "rekonstrukce" údajného originálu hebrejského nebo aramejského, která výrazně pozmění význam řeckého textu - bez důkazu současného rukopisu, který by podpořil toto tvrzení - by měla být seriózně zvážená, jestli ne úplně odmítnutá. Jinak je limitem jen obloha v "rekonstruování" toho, co Ježíš původně promluvil; a (2) v mnoha případech, řecký Nový kovenant následuje ustanovené používání Septuaginty, judejského překladu hebrejské bible do řečtiny staletí před Ježíšem. Související s tímto je fakt, že styl řečtiny používaný ve většině textu Nového kovenantu je zcela "judejský". Tím je řečeno, že téměř všichni autoři Nového kovenantu byli Judové, a když psali v řečtině, psali rozhodně v semitském stylu. To znamená, že nejednáme s masívním kulturním a lingvistickým skokem, který by byl podobný, jako například překládání technické knihy o komputerovém programování do primitivního divošského dialektu.
Je také důležité pamatovat si, že dnešní přední učenci Nového kovenantu jsou důsledně znalí veršů, týkajících se judejského pozadí Nového kovenantu. Včetně otázky hebrejských nebo aramejských výrazů, které mohou být pod naším současným řeckým textem. Jinými slovy, není tam nějaká tajná znalost vznášející se okolo, která je známá jen několika učitelům s "hebrejským pozadím" nebo ještě hůře, známá christianským učencům, ale potlačená v nějakém hrozném spiknutí, jako v Da Vinci Code nesmyslu.
Když bylo toto řečeno, tak obnovit judejské pozadí Nového kovenantu je velmi důležité (viz kapitoly 42 a 43); abychom správně umístili Ješuu v jeho judejském kontextu prvního století, je to vysoce cenné; i zjistit, které jeho slova mohly být v originální aramejštině nebo hebrejštině, kterými on mluvil - to je vznešené podnikání. Ale musíme přijmout fakt, že Bůh pro nás zachoval Tanach v hebrejštině (i s trochou aramejštiny), ale zachoval Nový kovenant v řečtině, což zrcadlí fakt, že Nový kovenant byl zaprvé a na prvním místě Knihou pro celý svět, nejen pro judejský lid, a její napsání a rozšíření v řečtině bylo nejlepším způsobem, jak dostat Dobrou zprávu k největšímu počtu lidí.37
-----------------------------------------------
III. část
26. James Trimm, www.isr-messianic.org
27. tamtéž
28. David Bivin a Roy B. Blizzard Jr. Understanding the Difficult Words of Jesus (Porozumění obtížným slovům Ježíše), Arcadia, CA: Makor Foundation, 1983, 21
29. tamtéž, 105
30. tamtéž, 105, 37; pro další diskusi o takových prohlášeních viz M. Brown "Recovering the Inspired Text?"
31. Pro typickou konspirační rétoriku viz www.remnantofyhwh.com/Hebrew%20Origin%20NT.htm
32. Problémy, které jsou zahrnuté v takovém podnikání mohou být dobře ilustrované dětskou hrou, které se říká "tichá pošta" (orig. anglicky = telephone) - ale hrané s následujícími pravidly: první hráč promluví několik vět v němčině do ucha hráče po jeho pravici; tento hráč pak přeloží slova do arabštiny a předá je tajně dalšímu hráčovi, který dá arabské věty do ne-chronologického aktuálního pořádku a předá je dál. Další hráč, který zná arabsky velmi dobře, vylepší gramatiku předešlého hráče, zkrátí věty, pokusí se je dát nazpět v jejich původním pořádku a potom je zašeptá do tvého ucha. Nyní je řada na tobě: přelož tyto arabské věty nazpět do originální němčiny, slovo za slovem. Budeš potřebovat víc, než hodně štěstí, abys byl úspěšný v této snaze! A hrát tuto hru s písemnými zdroji by tento úkol neusnadnilo, neboť obtížnosti jsou vytvářené vzdálením se od originálního zdroje - ať už ústního nebo psaného.
33. Od devátého století do roku 1976 bylo uděláno na 68 různých hebrejských rekonstrukcí modlitby panujícího. Bylo také mnoho aramejských rekonstrukcí.
34. Brown, "Recovering the Inspired Text?" 41.
35. Pro vhodnou referenci k některým ze záznamů (důkazů) viz www.biblicalhebrew.com/nt/hebrewgospel.htm.
36. Nejnověji, viz Gordon, Hebrew Yeshua.
37. Považuji za samozřejmé, že většina čtenářů porozumí, že Pavlovy dopisy byly psány v řečtině řecky mluvícím shromážděním, zatímco Marek a Lukáš obzvláště měli také v mysli etnické obecenstvo, takže pro ně by bylo zcela přirozené psát v řečtině.