Rozdělování země Israele a jeho dopad na Spojené státy

William Koenig

Koncem srpna a začátkem září 2001 udělal George W. Bush vědomý pokus o uspokojení korunního prince Abdulláha ze Saudské Arábie, který cítil, že Bush upřednostňuje Israel. Prezident Bush pracoval s princem Bandarem, velvyslancem Saúdské Arábie, státním sekretářem Colinem Powellem a Danielem Kurtzerem, velvyslancem USA v Israeli, aby rozpracovali komplexní mírový plán, který by Abdulláh schválil. Powell nebo Bush měli doručit Bushův plán Valné hromadě Spojených národů dne 24. září 2001. Tento plán rozděloval Israel a vytvářel Palestinský stát výměnou za garanci “mír a bezpečí” Israeli. Dohotovení plánu a prezentace byly přerušeny teroristickými událostmi 11. září 2001.

Bůh Israele krátce pozdvihl jeho ochranu, když zlí lidé napadli Ameriku. Tento moment byl také začátkem nákladné a komplexní války proti teroru, extrémně nákladné války v Iráku a Afgánistánu a nadměrné stimulace Federálních rezerv pro oslabenou ekonomiku Spojených států, což nakonec vedlo ke zvýšeným cenám paliv a vyšším životním nákladům pro většinu Američanů a rekordní pomoci Federální vlády finančnímu systému Spojených států.

Bob Kaiser, přidružený editor Washington Post, a David Ottoway napsali extrémně vhled dávající článek s podrobnostmi o tom, co se událo v Bushově administrativě sedmnáct dní před teroristickými událostmi 11. září. Výňatky z třídílného článku (publikovaného 10., 11. a 12. února 2002) následují zde:

24. srpna 2001, korunní princ Abdulláh ibn Abdulaziz, vůdce Saúdské Arábie, byl ve svém paláci v Rijádu, kde se díval na televizí přenášenou tiskovou konferenci prezidenta Bushe v Texasu, když se Bushe zeptali na israelsko-palestinský “mírový proces,” který byl zase podkopaný novým řetězcem násilností.

“Israelci nebudou vyjednávat pod teroristickými výhrůžkami - to je prosté,” řekl Bush. “A jestli jsou Palestinci zainteresovaní v dialogu, tak silně naléhám na pana Arafata, aby do toho dal stoprocentní snahu ... na zastavení teroristické aktivity. Já věřím, že v tom může udělat lepší práci.”

Podle vyššího saúdského úředníka si Abdulláh vyložil prezidentovy poznámky jako že on zprošťuje zodpovědnosti Israel a obviňuje palestinského vůdce Jásira Arafata ze zhoršování podmínek. Impulzívní, emocionální Abdulláh “začal vyšilovat” (“just went bananas”), řekl tento úředník. Korunní princ zvedl telefon a zavolal svého velvyslance ve Spojených státech, prince Bandara bin Sultana, který sledoval stejnou zpravodajskou konferenci ve své palácové rezidenci v Aspenu v Koloradu.

Abdulláh řekl, že chce, aby Bandar okamžitě navštívil Bushe a předal mu příkrou zprávu, vyvrcholení měsíců napětí mezi Saúdskou Arábií a novou Bushovou administrativou. Vyšší saúdský úředník shrnul tuto zprávu předanou Bandarem národní bezpečnostní poradkyni Condoleeze Rice a státnímu sekretářovi Colinovi L. Powelovi v těchto slovech:

“Věříme, že Spojené státy udělaly strategické rozhodnutí o tom, že jejich národní zájem na Středním východě je na 100% založený na [israelském ministerském předsedovi Arielovi] Šaronovi.” Toto je právo Ameriky, pokračovala zpráva, ale Saúdská Arábie nemůže toto rozhodnutí přijmout. “Začínaje dneškem, jste z Uruguaye- jak se říká. Vy [Američané] jděte svou cestou; já [Saúdská Arábie] půjdu mou cestou. Od nynějška my si budeme chránit naše národní zájmy bez ohledu na to, kde jsou v regionu zájmy Ameriky.”

Bandar dostal instrukce, aby mezi těmito dvěma zeměmi useknul jakékoliv další diskuse. Přišel čas, abychom se “zaměřili na přeorganizování našich životů na Středním východě.”

Bandarova zpráva Bushovu administrativu šokovala. Jak se často v minulosti stávalo, tyto dvě země - intimní cizinci v mnoha ohledech - opravdu jedna druhé nenaslouchaly. Ale během dvou příštích dnů Spojené státy udělaly neobvykle mnoho ve snaze, aby tento vztah napravily - který byl bližší, než s kteroukoliv jinou arabskou zemí, a nakonec uspokojily Saúdy osobním dopisem Abdulláhovi od samotného prezidenta...

Saúdská ambasáda si myslela, že odpověď Spojených států může přijít během čtyř nebo pěti dnů, ale přišla už v 36 hodinách. “Bylo nám řečeno, že je připravená odpověď [Abdulláhovi], která odpoví na každý bod,” řekl jeden vyšší úředník. 26. srpna 2001 si Bandar dopis vyzvedl a vzal ho osobně korunnímu princovi do Rijádu.

Pro Saúdy byl Bushův dopis “průlomem ... věci, které obsahoval, nebyly nikdy dříve napsané,” řekl jeden saúdský úředník. Podle saúdských záznamů Bush vyložil stejnoměrný přístup k vyřešení israelsko-palestinskému sporu, který se zásadně odlišoval od Šaronova přístupu k mírovému procesu. Jeden saúdský úředník řekl, že toto byl klíčový element: vize Spojených států o mírovém uspořádání, které bylo přijatelné Saudům a které se lišilo od jakéhokoliv plánu Israele.

Bushův dopis podle saúdských úředníků propagoval ideu realizovatelného palestinského státu na západním pobřeží a v Gaze. Vyjádřil ochotu začít se aktivněji podílet v mírovém procesu. Adel Jubeir, Abdulláhův poradce pro zahraniční politiku, řekl: “Celkově jeho postoj nebyl moc odlišný od postoje, jaký měl Clinton, než odešel z úřadu.”

Obzvláště důležitá pasáž v Bushově věcném dvoustránkovém dopise byla jeho reakce na Abdulláhovy stížnosti na způsoby, jakými Israelci zacházeli s Palestinci v okupovaných teritoriích, řekli saúdští úředníci. Ve zprávě Bushovi, kterou mu přivezl Bandar, podle záznamu saúdského úředníka korunní princ řekl: “Já odmítám tuto neobvyklou, neamerickou zaujatost, kde krev israelského dítěte je cennější a svatější, než krev palestinského dítěte. Já odmítám lidi, kteří říkají, když zabijete Palestince, je to obrana; když Palestinec zabije Israelce, je to akt terorismu.” Odkazoval také na scénu, kterou viděl v televizi, kde israelský voják dal jeho botu na hlavu palestinské ženy. V odpovědi, líčil saúdský úředník, Bush řekl, že věří, že krev nevinných lidí je stejná - Palestince, Israelce, Judy, christiana nebo muslima. Odmítl pokořování jednotlivců, což Abdulláh vzal jako reakci na jeho komentář o botě israelského vojáka. “Najednou, co přišlo v tom dopise, byla lidská část George W.,” řekl ten vyšší saúdský úředník.

Prezident Bush toužil vidět, aby Israel a Palestinci žili v míru a bezpečí a aby se jeho vize “dvou demokratických států, Israele a Palestiny, žijících bok po boku v míru a bezpečí” stala základem mírového procesu. Avšak staly se strašné následky těm, kteří toto zastávali a kteří se pokusili rozdělit zemi kovenantu Israele.

Joel 3:2 - Také uchopím všechny národy a dám jim sestoupit do údolí Jehošafat a budu je tam soudit pro můj lid a pro moje dědictví Israel, který rozhazovali mezi národy a rozdělili moji zemi.

Zdokumentoval jsem v mé knize Eye to Eye - Facing the Consequences of Dividing Israel (Z očí do očí - Tváří k důsledkům rozdělování Israele) 57 velkých katastrof a událostí, které se staly ve Spojených státech v čase, kdy se sjednávalo o zemi Israele.

Následují hlavní příklady výdajů Spojených států za teroristické události 11. září 2001:

•Předseda Federální rezervní banky Alan Greenspan snížil federální úrok na rekordně nízký stupeň, aby stimuloval ekonomiku po 9/11, což vedlo ve Spojených státech ke spotřebitelské horečce nakupování laciného čínského zboží. Toto na oplátku vedlo k enormní chuti nakupování ropy, což umístilo Čínu do konkurenčního závodu se Spojenými státy o světovou ropu, a to naplnilo pokladny středovýchodních zemí (darebácké a jiné), Rusko a Venezuelu.

•Finanční podnět od Federální rezervní banky také vytvořil rozmach domovních hypoték, který vedl k ‘sub prime’ fiasku: miliony amerických vlastníků domů riskovali ztrátu jejich domů a toto vedlo k 770 bilionům* dolarů federální pomoci finančnímu systému Spojených států; ke ztrátě 10 trilionů* dolarů v kapitalizaci akciových trhů; 121 bilionů* dolarů federální pomoci AIG; a půjčce 25 bilionů* dolarů Federální vlády americkým výrobcům aut.

•Některé hlavní aerolinky Spojených států zbankrotovaly kvůli 9/11 a oslabené ekonomice - a nedávno zápasily s rekordními cenami pohonných paliv. US Airways a America West se spojily; Delta koupila Northwest; a United prošla bankrotem.

•Válka v Iráku začala 20. března 2003; společně s válkou v Afgánistánu stály tyto války Ameriku 750 bilionů* dolarů, mezitím výdaje v Iráku rostou 12 bilionů* dolarů za měsíc a v Afgánistánu 4 biliony* dolarů za měsíc.

•Prezident Bush poslal Kongresu svůj rozpočet na obranu pro finanční rok 2009, což dělá 515,4 bilionů* dolarů k volnému uvážení autority [discretionary authority] pro Oddělení obrany [DoD - Department of Defense] a dalších 70 bilionů* dolarů na pokrytí válečných výdajů pro první měsíce nové administrativy - což je 35,9 bilionů* dolarů nebo-li 7,5% navýšení přes schválenou výši pro finanční rok 2008.

•Ekonomické problémy a deficit výdajů přičítané 9/11 a válce proti terorismu nafoukly federální deficit Spojených států stejně jako i deficit zahraničního obchodu Spojených států. Tyto pro změnu vedly k velice slabému dolaru, zlatu v rozsahu 750 až 900 dolarů a cenám ropy, které dosáhly 149 dolarů za barel než spadly nazpět, když se ekonomika zhroutila.

•Federální dluh Spojených států se blíží 10,5 trilionům* dolarů. Bylo to 5,7 trilionů dolarů v roce 2000.

•Federální vláda pokračuje v expanzi. Federální rozpočet Spojených států pro rok 2008 (předložený v roce 2007 prezidentem Bushem) je 2,9 trilionu* dolarů. První rozpočet prezidenta Bushe pro rok 2002 (předložený v roce 2001) byl 2 triliony* dolarů. Toto je téměř 50% nárůst velikosti vlády v sedmi finančních rocích.

•V únoru 2008, stimulační plán 150 bilionů* dolarů pro americké daňové poplatníky byl hlavně kvůli vyšším cenám energie, ne kvůli ‘sub prime’ fiasku.

•Irácká válka a vedení Iráku Bushovou administrativou od té doby způsobily, že se silná republikánská většina ve Sněmovně reprezentantů v roce 2004 (227 k 205) a v Senátu (55 ke 44) - v roce 2006 vypařila. Toto zanechalo demokraty ovládanou Sněmovnu reprezentantů (233 k 202) a rozdělení Senátu (49 ke 49) se dvěma nezávislými - Joe Lieberman, bývalý demokrat a Jim Jeffords, bývalý umírněný republikán. Volby v roce 2008 rozšířily demokraty ovládanou Sněmovnu reprezentantů (254 k 173) a demokraty ovládaný Senát (57 demokratů a 40 republikánů se dvěma nezávislými) v čase tisku.

•24. září s finančními trhy na okraji paniky a vrávorající ekonomikou, závod o prezidenta vstoupil do kritické třídenní periody, kdy ekonomická krize odlila rozdíly kandidátů do ostrého reliéfu. Republikán John McCain se nikdy z této situace neprobral a demokrat Barack Hussein Obama se stal prezidentem Spojených států.

Tyto finanční a politické následky jsou jen několika příklady enormních cen spojených s rozdělováním země kovenantu Israele.

----------------------------------

*biliony a triliony v americkém číselném systému

----------------------------------

William Koenig, ředitel v “Koenig´s International News”, je dopisovatelem Bílého domu. Píše důsledný týdenní zpravodajský report Koenig´s Eye View from the White House (Koenigův pohled z Bílého domu). Koenig, autor knihy Eye to Eye, pečlivě sestavil tabulky struktur katastrof-následků, které postihují Ameriku pokaždé, když je Administrativa zapojená v rozdělování země Israele.

Přisluhování Koenig´s International News je umístěno na http://watch.org

----------------------------------

Z magazínu Jewish Voice Today, January/February 2009 - www.JewishVoiceToday.org - přeložil J. Podmolik