Ptala se Aubrey Schneider - redaktorka Jewish Voice Today

Věříš, že judejský lid je dnes více v opozici proti Ješuovi jako výsledek holokaustu?

Když jsem byla mladá, věřila jsem, že všechno zlé se stalo kvůli Ježíšovi. Ale Judové oponují Ježíšovi kvůli antisemitismu, nejen kvůli holokaustu. Já jsem trpěla před holokaustem, protože jsem byla Judejka. Nazývali mě vrahem Krista, než jsem odešla do gheta. Byla jsem tlučená křížem po hlavě křesťanským knězem. Mým zločinem bylo, že jsem pošpinila kostel chůzí po chodníku, kde kostel byl.

Jaký si myslíš, že je nejlepší způsob mluvit o Ješuovi tomu, kdo přežil holokaust?

Juda tě vyzkouší. Musíš nechat kříž ve shromáždění vyvolaných, kam patří. Běž k judejskému lidu, staň se přítelem a přijď s Ješuou. Nechoď k nim s Ježíšem Kristem a neobviňuj je, že ho zabili. Judejský lid ho nezabil. On byl více než ochotnou nádobou, která dovolila lidským bytostem, aby umístili hřeby do jeho rukou a chodidel. Mohl říct: “Otče, ne, já nejdu, zabij je!”, ale on to neudělal. Nesnaž se konvertovat Judu. Judové jsou božím lidem. Pravý christian musí ukázat, že není nacista. Řekni: “Já miluji judejský lid, já miluji jejich Boha.” Miluj mne, nesnaž se mne konvertovat.

Ovlivnila tvoje zkušenost v holokaustu tvoje myšlenky k Ješuovi?

V táboře mi dal nacista facku a promluvil: “Ty jsi zabila mého Boha.” Já jsem řekla: “Tvůj bůh je tak malý, že jsem ho mohla zabít? Představ si - věřit v tak malého boha!” Pak jsem byla zbitá. Myslela jsem si: jednoho dne toho Ježíše potkám a jestli nebude mrtvý, tak ho zabiju já! Celý můj život jsem o něm slyšela a lidi mě bili klackem kvůli Ježíšovi. Byla jsem otravovaná tímto Ježíšem. Co si kdo mohl myslet kromě toho, že by se chtěl toho Ježíše zmocnit a ujistit se, že je mrtvý.

Jaké pocity jsi měla v táborech? Volala jsi k Bohu nebo jsi ho odmítala?

Žádala jsem Boha, aby mě nechal jít k mojí mámě. Už jsem nechtěla být bitá, byla jsem unavená z toho, že jsem byla hladová a špinavá. Nechtěla jsem takto žít. Pořád jsem o to žádala. Moje matka mě učila o boží lásce a že se musím učit Bibli a její výklad. Nyní jsem byla v místě, kde jsem potřebovala matku, aby mě ochraňovala, a potřebovala jsem Boha, a ten Bůh, který mě měl tolik milovat, tam ani nebyl. OK, myslela jsem si, ty mě nepošleš k mé matce, ty nejsi Bůh, protože by jsi mě neumístil do tohoto pekelného místa. Běž si svou cestou, já půjdu mojí cestou, a už ti více věřit nebudu.

Jak by jsi odpověděla na obvinění, že věřit v Ješuovi znamená, že už nejsi více Judou?

V přijetí panujícího jsem se nikdy nevzdala judaismu. Jsem víc judejská, než jsem kdy byla, a já jsem vyrůstala jako ortodoxní! Nyní znám význam toho být Judejka. Ješua nikdy nekonvertoval, aby se stal “takzvaným” křesťanem. Ješua je Juda, byl Juda, tak proč bych se měla měnit já? Já jsem se stala lepší Judejkou. On vždy zůstal Ješua, Syn Boha. Nikdy se nestal ani katolíkem nebo křesťanem, on zůstal Juda.

Co by jsi chtěla, aby si Juda vzal z tohoto rozhovoru?

Judejský lid vezme Bibli, která jim byla dána, a umístí ji na nejvyšší polici v knihovně. Sundejte ji, otevřete ji a čtěte ji. Jestli judejský lid začne číst, aby se znovu seznámil se Stvořitelem stonku trávy, který ji udělal zelenou, tak zjistí, že to byl Ješua. Jméno Ješua v hebrejštině znamená záchrana.

Co mohou lidé dělat pro změnu, nebo je již pozdě?

Ne, nikdy není příliš pozdě. Modli se - ani nemusíš vstávat z pohovky, aby jsi to udělala.