http://www.jpost.com
22.5.2009
Arabské noviny
Al-Quds al-Arabi se sídlem v Londýně zveřejnily to, o čem tvrdí, že jsou
klíčové detaily nového mírového plánu pro Střední východ, který bude prezentovaný
prezidentem Obamou v jeho projevu v Káhiře 4. června. Detaily plánu se dostaly
na titulní stránku dvou vedoucích israelských novin.
Jestli se tato odhalení ukážou jako správná, tak ukazují administrativu USA
jako ještě neznalou několika základních faktů života týkaje se politiky a
strategie na Středním východě.
V Israeli byli někteří, kdo podezřívali Obamu, že je jakýmsi vlkem v
přestrojení za beránka, který se připravuje s přátelským úsměvem, aby nabídl
Israel jako oběť svým regionálním nepřátelům.
Obraz, který se vynořuje z těchto údajných podrobností jeho plánu naznačuje
odlišnou, i když ne nezbytně více uklidňující charakterizaci: Když se přijde k
tématu Středního východu, Obama je navenek nevinný.
Všimni si: Je nám řečeno, že nový plán představuje upravenou verzi arabského
mírového plánu z roku 2002 a nabízí následující: demilitarizovaný palestinský stát
přibližně v liniích příměří z 5. června 1967. Na Západním břehu mohou nastat
nějaké teritoriální výměny. Tento stát bude ustanovený během čtyř roků od
zahájení vyjednávání.
Týkaje se palestinských uprchlíků: Uprchlíci a jejich potomci budou
naturalizovaní v zemích jejich současného bydliště nebo budou mít právo
přestěhovat se do nového palestinského státu. Souběžně s vyjednáváními s
Palestinci budou ustanovena oddělená jednání se Syřany a Libanonci.
Jestli Obamův plán bude opravdu začleňovat tyto elementy, jeho neúspěch je
zajištěný, protože byl formulovaný bez zaměření na regionální realitu.
V této době jsou na západ od řeky Jordán tři politické entity: Israel,
Palestinská autorita na Západním břehu a Hamasem ovládaná pseudosuverénní
entita v pásmu Gazy.
Entity 1 a 3 jsou jedna s druhou ve válečném stavu.
Existence entity číslo 2 je zajišťována entitou číslo 1, bez které by byla
pohlcena entitou číslo 3.
Obamův plán, jak se zdá, prostě nebere do úvahy fakt o existenci Hamasem
ovládané Gazy.
Avšak rozhodnutí, které tento týden udělal předseda Palestinské autority na
Západním břehu Mahmoud Abbas, aby vytvořil úzkou vládu, je svědectvím pro stálost
Hamasem ovládaného státečku. Neexistuje žádná schopná palestinská síla ani
žádná jiná síla ochotná jej zničit. Tento státeček jasně ukázal, že nezamýšlí
jednat o tom, aby přestal existovat. Pokud bude existovat, vyzbrojovaný Íránem
a oponující všem snahám pro spojení, všechny plány založené na autoritativních
mírových jednáních mezi Israelem a PA jsou odloučené od reality.
Otázka uprchlíků má být řešena naturalizací nebo “návratem” do hranic nového
palestinského státu. Není žádná významná palestinská frakce, která by s tímto
souhlasila. Islámské frakce ji samozřejmě odmítnou okamžitě.
Fatah tomu bude také oponovat. Toto hnutí je v každém případě ve stavu zmatku a
nejednoty. Ale trendy na úrovni jeho řadových členů jsou nakloněny k větší
nábožnosti a většímu radikalismu. Otázka “návratu,” což je daleko více než jen
záležitost “Palestinského státu,“ je základním kamenem palestinského
nacionalismu, jak si jej představuje Fatah. Neexistuje, že by se ho toto hnutí
vzdalo. Kdyby to udělalo, tak je téměř jisté, že tím skončí vedení
palestinského národního hnutí.
Týkaje se otázky “naturalizace” uprchlíků a jejich potomků, není zcela jasné,
jak budou přesvědčené státy Libanonu a Sýrie, které jsou domovem velkých
palestinských populací, aby daly plné občanství jejich obyvatelům palestinského
původu. Opozice proti naturalizaci palestinských obyvatel je jednou z mála
záležitostí, na které jsou sjednoceny všechny Libanonské politické frakce.
Vláda dominovaná Hizballahem je to, co pravděpodobně vznikne po libanonských
volbách 7. června. Její výchozí pozice bude podporou pro Íránem vedený
regionální blok a opozicí všem pokusům o sjednaný mír mezi Palestinci a
Israelci. Jistě, taková vláda nebude mít žádnou náklonnost k pomáhání americké
administrativě tím, že by opustila klíčový, souhlasný Libanonský politický
postoj.
Ani Sýrie neopustí zásadní pro-palestinskou pozici pro to, aby pomohla
Washingtonu. A pokud jde o názor na tuto variantu i od spojenců Washingtonu
mezi Palestinci - naturalizace byla vloni Mahmoudem Abbasem během jeho návštěvy
Libanonu veřejně zavržená.
Více než jen tyto detaily, ten plán odhalený v novinách Al-Quds al-Arabi
opomíjí uznání významného faktu současné Středovýchodní strategie: zejména
rozdělení regionu do bloku islámského “odboje” vedeného Íránem a volné koalice
všech těch států, které jsou proti tomuto bloku v opozici.
Existuje konspirační teorie, podle které Obama s machiavelistickou prohnaností
ví, že jeho plán je nereálný, a zamýšlí použít jeho neúspěch na to, aby hodil
jeho vinu a obvinění na Israel. Kdo ví? Možná se ještě na podporu této teze
vynoří důkazy.
Avšak zdá se pravděpodobnější, že prezident zůstává okouzlený slunnými iluzemi
mírového procesu devadesátých roků a je připravený jim dát další šanci. Má
čtyři roky na to, aby následoval dobře vyšlapanou stezku od nevinnosti do
zkušenosti. Problém však je, že dále na cestě tikají další, mnohem naléhavější
hodiny.
Z www.prophecynewswatch.com přeložil J. Podmolik.