Sam Nadler
To záleží na tom, kdo je
Ješua! Nový kovenant ho prezentuje jako judejského mesiáše (Jan 1:41,45,
49). Jestli on není judejský mesiáš, tak by v něm nikdo neměl věřit,
protože jeho důvěryhodnost jako “zachránce světa” je založená na jeho
důvěryhodnosti jako “mesiáše Israele.”
Jestli je on pravý mesiáš, tak je
správné, že v něm věřím, a jsem Juda v dobrém postavení s Bohem, i kdyby nikdo
jiný nesouhlasil.
Ale čistě teoreticky, představ si,
že je Ješua falešný mesiáš. I tak bych byl pořád Juda. Proč? Protože v očích
rabínské autority to, že někdo věří ve falešném mesiášovi, neudělá z žádného
Judy ne-Judu. V roce 132 n.l. vůdce rebelů Šimon Bar Kochba povstal během
judejské vzpoury proti Římu. Velký mudrc rabín Akiva vyhlásil Bar Kochbu
mesiášem, i když v té době neměl Bar Kochba žádné všemi uznávané hodnoty na to,
aby byl mesiášem. Vypadalo to, že to je jen Akivův pragmatický pokus, aby
sjednotil všechny Judy proti Římu. Ale žádná judejská autorita nikdy neřekla:
“Akiva již více není Juda, protože věřil ve falešném mesiášovi.“ Jestli tedy po
propagování falešného mesiáše je Akiva stále ‘Judou v dobrém postavení’, tak
Juda, který věří v Ješuovi jako v mesiášovi, nemůže být považovaný za někoho jiného.
V synagoze na Long Island v New
Yorku po mé prezentaci týkající se toho, proč jsem uvěřil, že Ješua je mesiáš,
vyšší rabín se postavil a vyhlásil “Nadlere, ty již nejsi více Juda kvůli tvé
víře v Ježíšovi!” “Rabi,” odpověděl jsem, “jestli bostonský rebe říká, že jsem
stále Juda, i když jsem vzpurný Juda, a jestli Encyclopaedia Judaica vyhlašuje,
že jsem stále Judou, i když jsem vzpurný, tak jak můžeš ty říct, že nejsem
Juda”? “Tak,” řekl rabín, “možná se mýlím”. “Rabi”, tiše jsem odpověděl, “co
když se mýlíš ve více věcech než jen v tomto?” K mému úžasu vybuchlo publikum v
synagoze o více než sto Judech v potlesku. Bylo zřejmé všem, kteří
posuzují věci objektivně, že Juda, který věří v Ješuovi je stále Juda, ať už s
tím rabín souhlasí nebo ne.
V knize Janově první věřící v
Ješuovi ho popisovali jako “mesiáše”, “jako toho, o kterém mluvil
Mojžíš a proroci”, “krále Israele“, “syna božského”, atd.
Všimni si, prosím, i toho, jak tito věřící rozuměli sobě. V knize
Praktik odstavujících 21:39 a 22:3 Pavel vyhlašuje napřed Římanům a potom znovu
jeho vlastnímu judejskému lidu: “já jsem Juda z Tarsu”. Ale v
této době byl Pavel věřícím v Ješuovi již více než dvacet roků. Takže to není o
tom, že by byl zmatený, nebo že by se snažil říkat něco Římanům a něco jiného
Judům. On neříká “byl jsem Juda”, nebo “bývalý Juda z Tarsu”, nebo “bývalý
Juda”, atd. On je v přítomném čase Juda.
V Římanům 11:1 Pavel znovu
zdůrazňuje svou judejskou identitu, když dává rétorickou otázku: “Neodstrčil
ten božský jeho lid (Israel)?” Odpovídá: “To se nemůže stát! Protože já jsem
Israelita, ze semene Abrahamova, odnože Benjaminovy”. Jeho prvním
“důkazem,” že Bůh neodstrčil Israel, je on sám. Bůh vybral “Hebrejce z
Hebrejců” (Filip.3:5), aby si svět etniků nikdy nemohl myslet, že by byl
Bůh nevěrný “lidu, který znal předem”. Protože kdyby panující porušil
jeho sliby Israeli, proč by si měl někdo myslet, že je důvěryhodný,
pokud jde o dobrou zprávu Ješuy?
Dnes je to stejný příběh. Každý
judejský věřící udržující jeho/její judejskou identitu přítomného času svědčí: “Am
Jisrael Chai b’Ješua Hamašiach: Lid Israele žije v Ješuovi mesiášovi!”
Mnozí Judové (a mnozí ne-Judové)
si nejsou vědomí toho, že Nový kovenant neomezuje žádným způsobem judejské
věřící od toho, aby se sami identifikovali jako Judové a aby žili jejich životy
jako judejský lid. Není nic z judejského života, co by bylo v rozporu s vírou v
Ješuovi nebo s jakoukoliv podstatou Nového kovenantu, učením nebo radou. Spíše
Nový kovenant staví na etickém, morálním a spirituálním učení a odhalení Boha v
Tanachu (Starém kovenantu) a naplňuje je. V Novém kovenantu čteme, že judejští
věřící:
- pokračovali navštěvovat Chrám (Praktiky odstavujících 3.k.)
- dodržovali festivaly JHVHo (Praktiky odstavujících 20:6; 16; I.Korintským 16:8)
- obřezávali jejich judejské děti (Praktiky odstavujících 16:1-3)
- dodržovali další aspekty zákona, i když nebyli pod jeho jhem autority (Matouš 11:29; Praktiky odstavujících 15:10), ale pro identitu a svědectví pro jejich vlastní lid (I.Korintským 9:19-20).
Je mnoho “zapáchajícího myšlení”
týkaje se tohoto tématu i mezi “christiany”. Před několika roky jsem byl
pozvaný mluvit v sekulární rádiové stanici v Miami na Floridě v pořadu, do
kterého se dalo telefonovat s dotazy [call-in show]. Měl jsem několik “už nejsi
více Juda” telefonátů od judejských posluchačů. Najednou přišel telefonát od
zdvořilejšího gentlemana: “Pane Nadlere, nyní, když jsi věřící v Ježíšovi, už
nejsi více Juda, protože Bible říká, ‘že v mesiášovi není Juda ani Řek’ ”.
Uvědomil jsem si, o které pasáži
mluví, a odpověděl jsem do éteru: “Aha, ty myslíš Galatianům 3:28, ‘Není v
tom Juda ani Řek, není v tom otrok ani neomezovaný, není v tom mužský a ženská,
protože vy všichni jste jeden v anointujícím Ježíšovi!.’”
“Přesně”, odpověděl volající.
“Takže”, řekl jsem rychle, “dovol
mi, abych ti dal otázku, prosím. Jsi věřící?”
“Ano, jsem”, odpověděl.
“Výborně. Jsi v manželství?”
zeptal jsem se.
“Hm, ano, jsem”, odpověděl pomalu.
Znovu jsem se zeptal: “Je tvoje
žena věřící?”
“Ano, ona je… věřící”, odpověděl s
delší odmlkou.
“Dobrá”, řekl jsem, odmlčel jsem
se, abych se nadechl. “Jestli jsi věřící a stále mužský a tvoje žena je věřící
a stále ženská, tak já jsem věřící a stále Juda. Ten verš v Galatianech neučí,
že bychom ztratili naši identitu v mesiášovi, ale že je jen jedna cesta k Bohu
pro všechny lidi.”
Extrémně dlouhá pauza, a pak: “Ty
myslíš, že já jsem také stále Juda?”
“Jestli ses narodil jako Juda”,
odpověděl jsem, “tak jsi stále Juda.”
“Halelujah!” zakřičel v rádiových vlnách, “oni mi řekli, že už
více nejsem Juda”.
Takže, když ti někdo říká “ty
nemůžeš věřit v Ježíšovi a stále být Judou”, tak si potřebuje přečíst, co učí
judejská Bible:
Ješua je náš mesiáš a spolehnutí
se v něm je nejjudejštější rozhodnutí, které kdy můžeš udělat!
Z webové stránky - www.wordofmessiah.org přeložil J. Podmolik