Írán je obklíčený vojáky USA v deseti zemích
Tzvi Ben Gedalyahu US Troops Ring Iran
29. červen 2010
Írán je doslova obklíčený americkými vojáky, poznamenává analytik naftového trhu, editor magazínu Energy and Capital, Christian A. DeHaemer. Není žádná evidence o okamžitém útoku, ale DeHaemer připojuje několik nedávných událostí a přítomnost amerických vojáků k varování, že ceny nafty mohou vzlétnout -- ať už s nebo bez preventivního úderu zaměřeného na zastavení íránských ambicí na nukleární moc.
Írán hraničí na východě s Pákistánem a s Afgánistánem, kde vojáci USA bojují drahou válku, týkaje se peněz i životů proti Talibanu, Al-Kajdě a dalším teroristům.
Perský záliv je na jižní hranicí Íránu a zpráva z minulého týdne potvrzená Pentagonem říká, že 11 válečných lodí proplulo skrze Suezský kanál, což rozeznělo poplašné zvony, že USA jsou připraveny bojovat, aby udržely Perský záliv otevřený.
Írán vyhrožoval, že zavře tento vodní průplav, kde proudí 40% světové nafty v tankerech, když OSN nebo USA samy udělají tvrdé energetické sankce proti islámské republice. Bylo také oznámeno, že se k armádě USA také údajně připojila israelská loď.
Kuvajt, který je těžce vyzbrojený od USA a je domovem americkým základnám, je lokalizovaný na jihozápadní hranici Íránu. Západní sousedé této země jsou Turecko a Írák, které jsou také domovem americkým základnám, a Turkmenistán, Kaspické moře a Azerbajdžán jsou severními sousedy islámské republiky.
Armáda USA vloni udělala pokrok ve vojenské kooperaci s Turkmenistánem. Nezávislá Kaspická zpravodajská agentura potvrdila nezvykle těžkou aktivitu amerických vojáků podél hranic s Íránem. Brigádní generál íránských revolučních gard Mehdi Moini minulý týden řekl, že jeho jednotky zvýšily hlídkování včetně tanků a protiletadlových jednotek podél hranic s Azerbajdžánem, protože si povšimli zvýšené americké aktivity. Írán oznámil, že byly přítomné i israelské síly, což odstartovalo doslova válečnou pohotovost mezi íránskými gardami.
Navíc deník Times of London podal začátkem tohoto měsíce zprávu, že Saúdská Arábie souhlasila s otevřením svého vzdušného prostoru pro stíhačky IAF - tvrzení, které Saúdská monarchie popřela. Podobně také popřela tvrzení íránské zpravodajské agentury, že israelské helikoptéry vyložily vojenskou výzbroj na severozápadní letecké základně v Saúdské Arábii, odkud mohou israelské letouny teoreticky dosáhnout Írán v nejkratším možném čase.
Nebylo žádné potvrzení o israelsko-saúdské kooperaci z žádného dalšího zdroje, ale jeden záložní důstojník IDF, který byl zapojený v tajných vojenských projektech pro soukromé společnosti, řekl zpravodajství Israel National News, že to může být pravda, jestliže to obě země nalezly v jejich společných zájmech. Saúdská Arábie neuznává Israel a chovala se k judejskému státu s opovržením. Avšak možnost, že by mohl Írán dominovat arabskému světu nukleární mocí, změnila všechny politické scénáře.
Několik webových stránek obrany oznámilo, že Israel rozmisťuje od jedné do tří v Německu vyrobených nukleárních ponorek v Perském zálivu jako obranné měřítko proti možnosti raketových útoků od Libanonu a Sýrie stejně jako od Íránu.
“Ponorky sedmé flotily — Dolphin, Tekuma a Leviathan — již dříve Záliv navštívily,” napsal DeHaemer, “ale rozhodnutí již bylo nyní uděláno pro zajištění stálé přítomnosti alespoň jednoho z těchto plavidel.”
Uprostřed hukotu zvýšené vojenské aktivity okolo Íránu se rýsuje hrozba vyšších cen nafty, což je DeHaemerovo pole odbornosti. “Poslední šok s cenami nafty na Středním východě byl v roce 1990, když USA udělaly invazi do Íráku za jeho invazi do Kuvajtu. Cena za barel nafty šla z 21 dolarů na 28 dolarů 6. srpna...na 46 dolarů v polovině října. Rýsující se íránská válka není započítaná,” varoval v jeho newsletter [e-mailu s novinkami].
Írán má třetí největší zásoby nafty na světě a v produkci je druhý jen za Saúdskou Arábií. Jestli nějaká akce zastaví tok íránské nafty, tak cena za “černé zlato” vyletí, dodal.
Z “Arutz Sheva” www.israelnationalnews.com přeložil J. Podmolik