Gilad je volný...
Ryan Jones
"Žádný národ si necení lidského života více než stát Israel."
Byl to doklad právě o tom, jak drahé jsou životy jeho občanů a obzvláště jeho vojáků pro stát Israel. Po 11941 dnech v zajetí byl Gilad Shalit volný, připravený znovu vstoupit do světa, který se tolik změnil od té doby, kdy byl unesen do Gazy s Hamasem spojenými teroristy v létě roku 2006.
"Žádný národ si necení lidského života více než stát Israele," prohlásil Šimšon Leibman, muž, který vedl hnutí za osvobození Gilada ze Šalitova domova v severním Israeli. Tlak israelského lidu na vládu uvolnil Gilada. Opravdu, národní eufórie byla zřejmá, když israelské televizní vysílání opakovalo záznam Giladova uvedení nazpět do Israele. Každý jednotlivý Israelec cítil jakoby se syn nebo dcera vraceli domů.
Israelští arabští odpůrci také poznamenali a vyjádřili žárlivost, že jejich vlastní společnosti si nehodnotí život tak draze jako judejský stát. Například světově respektovaná editorka kuvajtských novin "Al Qabas" Aqbal Ahmad napsala: "Ty [Gilade] jsi šťastný, že žiješ tam, kde žiješ. Přeji si, abychom všichni byli jako ty... Žárlím na lidské hodnoty ve tvé zemi, které vymění jednoho za 1027. Modlím se, abychom byli jako ty. Požehnání na tebe a na tvou zemi."
Ministerský předseda Benjamin Netanjahu poznamenal, že "žádná další země, ani USA, ani Velká Británie, ani Rusko" by nedaly tak velikou hodnotu životu jednotlivého vojáka a nevzali by tak veliký risk, aby ho vrátili zpět domů. Ale pro Israel je to jiné. A aby zdůraznil tento point, citoval Netanjahu Isaiah 42:7, který napomíná Israel, aby byl světlem národům tím, mimo jiné, "[osvobození] zajatců z vězení a [uvolnění] z žaláře ty, co sedí v temnotě."
Vědomi si toho, jak moc si Israel cení života každého jednotlivce, tito stejní arabští nepřátelé se opakovaně snažili unést jak vojáky israelské armády, tak israelské civilisty. A během let Israel propustil tisíce uvězněných teroristů a vězňů, aby vyhrál jejich svobodu.
Israel a jeho arabští sousedé provedli množství výměn válečných zajatců v kontextu Války za nezávislost v roce 1948 a množství výměnných dohod za civilisty unesené v následujících rocích.
Ale po sinajské válce v roce 1956 Arabové ochutnali, jak vysoce si Israel cení životů svých lidí, když judejský stát souhlasil vyměnit 5500 egyptských válečných zajatců za pouze čtyři zajaté israelské vojáky.
Po šestidenní válce v roce 1967 vyměnil Israel 572 syrských válečných zajatců za jednoho israelského pilota, a 428 jordánských vězňů za další dva letce.
Následně po jomkipurové válce v roce 1973 uvolnil Israel přes 8500 egyptských a syrských válečných zajatců za navrácení 300 zajatých israelských vojáků.
A potom začali Arabové zvažovat, že jestliže si zajistí propuštění válečných zajatců chytáním Israelců, možná by se Israel nechal zatlačit, aby propustil i uvězněné teroristy.
V dohodě s Egyptem z roku 1975 osvobodil Israel 92 uvězněných teroristů ve výměně za těla israelských vojáků zabitých během války Jom Kipur. V roce 1979 vyměnil Israel 76 teroristů za jednoho vojáka, který náhodně přešel do jižního Libanonu.
Během první libanonské války v roce 1982 se Arabové rozhodli zvýšit sázky. Šest israelských vojáků vzatých skupinou Fatah Mahmouda Abbase bylo vyměněno za 4700 vězňů v Libanonu a 65 teroristů uvězněných v Israeli. Tři roky po válce uvolnil Israel 1150 teroristů ve výměně za tři vojáky držené jinou teroristickou skupinou se základnou v Libanonu. Takzvaná dohoda Jibril [Jibril Agreement] byla první, kdy Israel poprvé vyměnil teroristy s "krví na jejich rukou" – ty přímo zodpovědné za vraždu mnoha Israelců – za hrstku israelských občanů.
V roce 1998 Israel a jeho christianští spojenci v Libanonu vyměnili 65 uvězněných teroristů za ostatky israelského vojáka zabitého v akci o rok dříve.
V roce 2004 osvobodil Israel 30 Libanonců a 400 palestinských teroristů ve výměně za israelského podnikatele a tři vojáky, kteří byli všichni uneseni libanonským Hisbalahem. Tito tři vojáci byli vráceni v rakvích.
V roce 2008 uvolnil Israel dětského vraha Samira Kuntara a 200 dalších palestinských a libanonských teroristů na oplátku za israelského armádního rezervistu Ehuda Goldwassera a Eldada Regeva, kteří byli uneseni Hisbalahem podél israelské severní hranice před dvěma roky. Znovu, israelští občané byli vráceni v rakvích, zatímco s Kuntarem a jeho spoluteroristy bylo jednáno jako s hrdiny vítanými v Bejrútu.
Z Israel Today Magazine November 2011 přeložil John Podmolik