Islám a možnost třetí světové války
http://axcessnews.com/
11.2.2011
“Já proti mému bratrovi, a já a můj bratr proti našemu bratrancovi. Já, můj bratr a náš bratranec proti sousedům. My všichni proti cizincovi.” – beduínské přísloví.
Téměř od svého začátku byl islám náboženstvím rozděleným válečnými tábory. Tragédie islámu je to, že muslimové mají větší pravděpodobnost zemřít rukou jejich souvěrců, než rukou těch, co jsou mimo jejich víru. Všechna náboženství mají své sekty a rozdělení, ale historie islámu je obzvláště definovaná násilím, které začalo krátce po smrti jeho zakladatele Mohameda.
Jestli je ta vřava v Egyptě o svobodě, tak nedávná historie dává málo důkazů o tom, že Arabové pro ni mají nějaký talent. Írán je vězeňský národ. Sýrie je ovládaná synem jejího bývalého diktátora. Hamas ovládá Gazu. Monarchie. Atd...
Já si začínám myslet, že svět je vlastně svědkem opakování sporu mezi dvěma hlavními větvemi islámu - Šia (také se jim říká šíité a většinovými sunnity. Zatímco v Egyptě vraždění christianských Koptů pokračuje nezmenšenou silou, tak iráčtí christiané jsou z tohoto národa vyháněni.
Když prorok Mohamed zemřel v roce 632 n.l., to, co následovalo, byl zápas o kontrolu islámu. Sunitští muslimové, ti větší z těchto dvou větví, věří, že Ali, bratranec Mohameda, byl čtvrtým a posledním ze “správně vedených kalifů”, nástupců po Mohamedovi. Šíité věří, že Ali měl být první kalif.
Před Alim byli Abu Kakr (632-634), Umar (634-644) a Uthman (644-656). Uthman byl zavražděný, když se modlil a Ali se pak stal kalifem. Avšak proti němu byla Aiša, Mohamedova vdova, a dcera Abu Bakra. Potom následovalo několik bitev. Nakonec se Mu’awiya vyhlásil kalifem.
Zde se to stává velmi podivným. Linie přímých Mohamedových potomků skrze Aliho skončila v roce 873 n.l., když se poslední šíitský imám Muhamed al-Mahdi ztratil během několika dnů po zdědění titulu kalifa. Byl v té době jen čtyři roky starý!
Šíitové odmítli věřit, že zemřel, vymysleli si příběh, že byl jen “skrytý” a že se vrátí.
Tato pozdější verze šíitů je základem íránské islámské teologie, která zahrnuje víru, že aby se usnadnil jeho návrat, tak se svět musí napřed ponořit do kompletního chaosu s masívními ztrátami na životech, což je určitý druh islámského Armagedonu.
Proto získání nukleárních zbraní Íránem je nazíráno (sektou) Sunity a každým jiným jako opravdová záležitost života nebo smrti v globálním měřítku. Byla by to předehra ke třetí světové válce.
Sunnité mají své vedení v Saúdské Arábii, kde je královská rodina viděna jako ochránce víry a dvou nejsvětějších míst islámu – Mekky a Mediny.
Muslimové se v těchto dnech nacházejí ve více než 200 národech a reprezentují 23% světové populace. Jeden ze čtyř lidí na planetě Zemi je muslim. Jen 20% žije na Středním východě a v Severní Africe, což je místo současných konfliktů.
Je to osud středovýchodních a dalších muslimů žít v konfliktu, který začal v sedmém století. Islámský zákon Šaria zrcadlí hodnoty sedmého století. Jsou v rozporu s těžce vydobytými moderními hodnotami civilizace.
Kultura Středního východu a severní Afriky dominovaná islámem udržovala lidi v tomto regionu v chudobě a pod pěstí oprese posledních 1400 roků. Středovýchodní muslimové v moderní éře obviňovali za své problémy svět, ne islám. Al Kajda je toho příkladem spolu s Talibanem a Muslimským bratrstvem.
Znovuobjevení se moderního státu Israele v roce 1948 přivedlo všechno do varu. Jestli je islám jediná pravá víra, tak přítomnost západního, demokratického, vojensky mocného a ekonomicky úspěšného Israele v jeho středu je pro tuto víru těžkou výzvou.
Po následovných válkách proti Israeli byly arabské národy opakovaně poráženy. Co ještě více rozzuřuje muslimy je to, že Israel je svatý judaismu i christianismu. O jménu Jerusalemy není v Koránu ani zmínka.
Bitvy mezi Sunity a Šíity připomínají jeho schisma [rozdělení] a zahrnují Suffin, Karbala a Zab - ta poslední byla vybojovaná v Egyptě.
V minulém století byl Střední východ brán jako poddanství Západu, byl rozdělený mezi koloniální mocnosti a byl manipulovaný kvůli kontrole jeho nafty.
V poslední době se dělaly do národů Středního východu invaze, napřed bývalý Sovětský svaz udělal invazi do Afghánistánu a po invazi Iráku do Kuvajtu a po událostech 9.září 2001 udělaly USA invazi do Iráku dvakrát. Od roku 1980 do 1988 bojoval Irák dlouhou válku proti Íránu, která skončila na mrtvém bodě. Sýrie okupovala Libanon po desetiletí. Byly také srážky mezi muslimským Pákistánem a převážně hinduistickou Indií.
Trvání prezidenta Obamy na tom, aby Muslimské bratrstvo hrálo roli v jakékoliv budoucí vládě Egypta, ignoruje fakt, že Bratrstvo přísahalo pozabíjet christiany a Judy nebo z nich udělat “dhimi” - podřízené speciálním daním a pokořování.
V jejich vlastních slovech jsou řídící principy Bratrstva: “Allah je naším cílem [objective]. Prorok je náš vůdce. Korán je náš zákon. Džihád je naše cesta. Zemřít v cestě Allaha je naše nejvyšší naděje.“
Mubarakův režim tvrdě Bratrstvo potlačoval, protože mimo dalších věcí udělalo atentát na jeho předchůdce, bývalého ministerského předsedu Anwara al-Sadata a pokusilo se zabít jeho viceprezidenta Omara Suleimana. Toto není přesně demokracie v akci.
Ti, kteří vládnou Egyptu, si třídí své potíže a vrátí se k moci, ale zatímco jsou všechny oči na zemi faraonů, je to Írán, který vyhrožuje třetí světovou válkou.
Z www.prophecynewswatch.com přeložil J. Podmolik