[Náhled pro tisk]

MOCNÝ
SLOVO
BOŽSKÉHO

v ústech jeho
shorazplozených
dětí

J. Podmolik

Citace písem jsou z Nového kovenantu (1999), písma Starého kovenantu jsou přeložena z hebrejského textu nebo King James Version (KJV). Informace o publikaci Nového kovenantu uvnitř zadní obálky.

Mocný slovo božského je naše dědictví

Když jsme udělali Ježíše svým panujícím, jsme zachráněni, t.j. zplozeni shora a verše z bible, slova božského, jsou proto naším dědictvím.

Máme proto nejen právo, ale je to příkaz - použít každé promluvení božského jako meč spiritu (Efes 6:17) proti Satanovi a všem jeho zkouškám, které on proti nám připravuje, aby zničil naši víru, aby se slovo božského stal neplodným v našem životě (Mar 4:14-20). Musíme si s konečnou platností uvědomit a nikdy o tom nepochybovat, že všechny problémy, nemoci i finanční nesnáze jsou od Satana, ne od božského stvořitele. Toto je základní postoj k přemožení problémů, jinak nejsme schopni božskému věřit a budeme jej provokovat nevírou (Heb 3).

Psal 103:20 říká, že zpravodajové panujícího jej žehnají a jsou mocní v síle a dělají jeho příkazy - poslouchajíce hlasu jeho slova.

Psalm 91

  1. Kdo přebývá v krytu nejvyššího, bude zůstávat ve stínu všemocného.
  2. Řeknu panujícímu [YHWH], Moje útočiště a moje tvrz, můj božský [elohîym], v něho se spolehnu!
  3. on tě určitě vytrhne z léčky lovce, i z vyslovené nákazy.
  4. Jeho peřím tě přikryje a pod jeho křídla se utečeš; jeho pravda bude tvůj štít i krunýř.
  5. Nebudeš se bát hrůzy noci, ani šípu letícího ve dne
  6. ani nákazy co chodí v soumraku, ani zkázy co ničí v poledne.
  7. Tisíc padne po tvém boku a deset tisíc po tvé pravici, ale tobě se to nepřiblíží,
  8. jen tvýma očima budeš pozorovat a uvidíš odplatu zlomyslných,
  9. protože ty jsi udělal panujícího [YHWH], který je mým přístřeším, nejvyššího tvým obydlím,
  10. nepadne přes tebe zlo, ani žádná rána se nepřiblíží tvému stanu.
  11. Proto on dá jeho zpravodajům přes tebe příkaz, obklopit tě ve všech tvých cestách.
  12. Na jejich dlaních tě zvednou, aby jsi nezranil tvé chodidlo na kameni.
  13. Budeš šlapat po lvu a jedovatém hadu, podupeš lvíče i draka.
  14. Protože se mne drží, dám mu vyklouznout! Povýším jej, protože poznal moje jméno.
  15. Zavolá mne a já jej vyslyším. Budu s ním v těžkosti, vytáhnu jej a dám mu glory.
  16. Délkou dnů jej přesytím a nechám jej spatřit moji záchranu!

Tento psalm je krásnou ukázkou mluvy z kovenantu - smlouvy v krvi. Je to také velice mocné prohlášení, které je aktivní pro každé znovunarozené dítě božského, které udělalo anointujícího Ježíše svým panujícím. Promluvení slov slibů tohoto kovenantu ústy věřícího, který je přesvědčený o jejich platnosti ve svém srdci, mají mocnou autoritu ve spirituální dimenzi - ve světě spiritu, označovaném také 'místa přes nebesa' (Efes 6:12). Kdo je zplozený shora a roste ve víře a pochopení božského slova, má od svého panujícího Ježíše autoritu používat jeho jméno a slovo i anointování v zápasu 'k těm mocným světa toho zatemňujícího tohoto věku - k těm spirituálním mocným světa zlomyslnosti v místech přes nebesa - nebo-li vyvýšeninách (Efes 6:12).

1. Tento psalm 91 začíná prohlášením (první dva verše) shora zplozeného věřícího nebo Israelity ve Starém kovenantu - t.j. Abrahamova semena, které má kovenant s božským. Takový člověk prohlásí božského za svého panujícího a ochránce, ve kterého se spoléhá se svým životem. Tohle nemá s "doufáním" absolutně nic společného. Kdo totiž božskému potom nevěří, se tak vlastně stává "porušovatelem kovenantu" (Řím 1:31).

2. Verše 3-13 mluví prostředník (člověk, anointující Ježíš - II.Timotheovi 2:5) k tomuto dítěti božského a slibuje mu jeho ochranu. Například verše 9-13 jsou zde velice zřetelným slibem Ježíšovým, který dále řekl: 'Každý, kdokoliv se potvrdí ve mne před lidmi, i ten syn člověka se potvrdí v něm před zpravodaji božského! Ale ten nepromlouvající mne v pohledu lidí, bude odepřen v pohledu božského!' (Luk 12:8-9; Heb 1:14) To neznamená se jen znovunarodit, ale nezapřít jméno Ježíše před lidmi nikde - to je neporušovat kovenant nevírou. Každý má v kovenantu svůj podíl a povinnost - člověk i bůh - tímto odpadávají jakékoliv výmluvy typu "všechno je to v Pánově režii". Pokud nevytrváme ve víře - provokujeme božského nevírou jako ti Hebrejci v pustině - protože omezujeme jeho zázračnou moc v našem životě, když si stěžujeme a přestaneme věřit božskému, když se něco nesplní okamžitě (Psalm 78:4; I Kor 10:10; Heb 3:1-19; 4:1-11). Obzvláště 11. verš 4. kapitoly Hebrejcům varuje, abychom se snažili - ano, my znovunarození - abychom mohli urychleně dojít do odpočinku aby někdo nepadl podle toho samého příkladu nevíry - jako ti co jsou zmíněni v těch 29ti verších předem. Samozřejmě pracujeme ve slovu božského, aby naše víra rostla a sílila (Jan 6:27-29).

3. Verše 14-16 promlouvá božský otec, který je potěšený, že se jeho dítě spoléhá v něho osobně (drží se jej - je na bohu závislé) a není pyšné samo na sebe, ale čestně dodržuje kovenant. Božský otec zde slibuje, že takového člověka zachrání a vyslyší a povýší, když na něj zavolá a dá mu uspokojení dlouhým životem. To znamená, že my se nespoléháme na svoji vlastní chytrost a zručnost, abychom se mohli pak vytahovat; ale že dáme glory a poctu božskému naším svědectvím, co pro nás udělal on. To je přesně, co znamená: ".. božský se uspořádává proti povýšeným ale dává vděčnost pokorným. Proto se pokořte pod mocnou rukou božského, aby vás povýšil v příhodné době; [Jak se pokořit? Další verš nám to přesně odpovídá!] veškerou vaši starost vrhajíce přes něj, neboť on dbá týkaje se vašich" (I Petr 5:6-7). Znovu opakuji - veškerou starost. To je příkaz! To znamená opravdu všechny naše starosti, ne jen některé. A neber je od něj nazpět, protože bys mu znemožnil, aby ti od nich pomohl.

To je největší problém většiny znovunarozených. Snaží se sami zvládnout věci, které je nemožné řešit lidskými schopnostmi, místo toho, aby to dali řešit našemu otci, pro kterého není problém vyřešit cokoliv. Navíc ostatní lidé mohou uslyšet to naše svědectví o dobrotě a nesmírné lásce našeho božského stvořitele a budou mít zájem přijmout anointujícího Ježíše jako jejich panujícího také. Nikoho dnes nezajímá náboženské pokrytectví, každý má plno problémů a hledá z nich cestu ven. Proto každý zkouší jogu a další satanické pasti - hledají pomoc! Nikoho nezajímají nějaké hloupé hry, scénky a programy. Hledej v bibli, co máme dělat, abychom se podělili o radost z naší záchrany, zavrhni náboženské hry - staré i nové. Nikde v bibli není psáno, že Ježíš, nebo jeho učedníci lákali pohany nějakými scénkami a písničkami. Neexistuje ani "Christian pop music" - pop music není anointovaná světícím spiritem.

Čti, co dělali znovunarození - v knize Praktik odstavujících 2:38-47. Potom byli připraveni, aby je božský mohl použít. on pak mohl skrze ně uzdravovat nemocné a zmrzačené a ty, kteří byli posedlí démony. Davy lidí se pak vždycky seběhly, když lidé viděli, že byl někdo uzdraven a chtěli vědět jak. Potom měli zájem poslouchat, co ti Ježíšem odstavení prohlašovali! Lidé chtějí realitu božského, ne náboženství.

Nadpřirozená ochrana promluvením písem

Prohlásit slovo božského ve jménu panujícího Ježíše je nejvyšší autorita v této fyzické dimenzi, ale i v dimenzi světa spiritu - božský dokonce vyvýšil [nebo-li zvětšil] jeho slovo přes celé jeho jméno (Psalm 138:2).

Mnoho věřících zažilo nadpřirozenou ochranu nad sebou samými i celými svými domy - například během hurikánu Andrew na Floridě [USA - 23-24 srpen 1992, od Baton Rouge po Miami], kde celé čtvrti byly srovnány se zemí; ale domy i se stromy na zahradách věřících stály netknuté jako oázy uprostřed totálně zničeného okolí a sousedé se na tyto netknuté majetky chodili dívat. Jen proto, že jejich majitelé věřili božskému stvořiteli a jeho slovu a odmítli v této situaci myslet způsobem "je-li to Boží vůle". Podle svědectví těchto věřících - před bouří, nebo v jejím začátku nahlas prohlásili celý Psalm 91, nebo Isaiahu 54:8-17 a během bouře pak děkovali božskému za jejich ochranu. Viděl jsem záběry v televizní reportáži a tihle neměli ani rozbitá okna, bylo to v porovnání s okolím, jako kdyby jejich domy i pozemky byly odstraněny před hurikánem a po bouři posazeny nazpět.

Podobná svědectví o použití prohlašovaného slova božského jsou i z vojenského života - jedna z poslední doby (1993) - z nasazení amerických vojáků v posádce proti rebelům v Somálii. Jeden důstojník četl přes svou jednotku deseti mužů nahlas Psalm 91 a Isaiahu 54:17 každé ráno a během jejich nasazení neměl ani jeden voják nejen žádné zranění v nebezpečných situacích, ale ani jeden během šestiměsíčního pobytu nebyl ani nemocný, přestože tam řádila malárie. Tato speciální jednotka vyklizovala miny a vždy byla nasazena v extrémních situacích - odstraňovali miny z cest pro konvoje i uprostřed těžkého střílení.

Slovo božského pracuje pro každého, kdo se v něj spolehne a použije jej - proto nám byla dána bible - je to nejpraktičtější kniha na celém světě - včera, dnes i navěky!

K překladům psalmů do češtiny bylo zřejmě přistupováno jen jako k nějaké "hebrejské poezii". Soudě podle některých použitých výrazů, psalmy zřejmě nebyly brány jako slovo božského - kterým je CELÁ bible.

Jistota je ve spolehnutí, ne v 'doufání'

Výraz ""spolehnout"" se v-, nebo na panujícího, je v českých překladech nahrazován básnickou náhražkou "doufati v Hospodina budu". Kdokoliv bude v panujícího jen "doufati", není schopen se na panujícího opravdu spolehnout a proto je vždy Satanem okraden o uzdravení nebo o téměř každé zachránění z jakéhokoliv problému. Když se člověk modlí a "doufá", není v podstatě nikdy schopen doopravdy věřit v kladný výsledek pro svoji modlitbu. Takový člověk potom tedy hřeší - podle písma: Ale všechno, které není z víry, je hřích (Řím 14:23). Modlitba není "náboženské" cvičení, ale použití zázračné moci stvořitelovy - promluvení božského jeho dětmi.

Jestli potřebuji například aby mi někdo podržel tašku s cennostmi, než se vrátím z umývárny, tak nezastavím náhodného kolemjdoucího, aby s těmi cennostmi na mne počkal a nebudu "doufati", že tam ten cizinec bude až se vrátím. Musím takovou záležitost svěřit někomu, koho znám - na koho se mohu spolehnout. Jak mnoho více potřebuji znát toho, komu svěřuji můj vlastní život, abych se mohl na něho spolehnout! Nemohu si dovolit "doufati", protože musím mít jistotu. Jistota je jen ve spolehnutí - každé náboženství může jen "doufati", protože nezná božského stvořitele jako svého otce, a panujícího Ježíše jako svého milujícího bratra. Proto vždy všichni Farizeové zuří, když slyší, že někdo mluví o božském intimně jako o svém otci a o panujícím Ježíši jako o svém bratrovi a ne jako o nějakých záhadných bytostech, které my ani nemůžeme znát osobně nebo jim osobně rozumět.

Je absolutně nemožné opravdu věřit božskému pro uzdravení, jestli se v něj neumím spolehnout. Nemluvě o důvěře v něho, že mne opravdu zachrání z jakéhokoliv nebezpečí. Jestli věřím, že on vlastně čeká na příležitost, jak mne potrestat za cokoliv, co neudělám 100% správně - tak to ukazuje, jaké mám o božském mínění a nejsem pak schopen věřit, že mne on chce opravdu a vždy a ze všeho uzdravit.

Uvádím zde několik hebrejských výrazů, které jsou použity v textu Starého kovenantu, jejichž hlavní význam je - spolehnutí se [v angličtině trust]:

âman - vybudovat, podpořit, zpevnit, spolehnout se; z tohoto výrazu je také stvrzení kovenantu - amen.

bâtach - spěchat pro útočiště, spolehnout se, mít jistotu;

mibtâch -útočiště, bezpečí, jistota, ujištění, spolehnutí;

châcâh - utéct pro ochranu, mít jistotu, spolehnout se;

machaceh - útočiště, ochrana, spolehnutí;

Uvádím některé verše z písma, kde má být slovo spolehnutí se namístě "doufati". Psalmy: 25:2; 31:2,15; 34:9; 37:3,5,40; 40:4,5; 62:9; 84:13; 115:9,10,11; 119:42!; 125:1; atd.........

Přísloví 3:5! Jeremiah 17:5.7! atd.........

Důležitý je i verš - Psalm 40:5 - Požehnaný je člověk, který se spoléhá v panujícího, a nemá v úctě pyšné, ani ty co se odchylují ke lžím. Viz Psalm 1

Psalm 119:42 přímo potvrzuje celou bibli ...spoléhám se ve tvoje slovo! Přesně tak Ježíš odehnal Satana, protože mu vždy řekl: Je psáno...! Totéž se musíme naučit my, není jiná cesta.

Psalm 125:1-2 mluví o tom, že ti, spoléhající se v panujícího budou jako hora Sion - nebo-li skála (petra - v řečtině NK) anointování, o které Ježíš řekl, že na ní postaví to jeho shromáždění vyzvaných! (Mat 16:16-20)

A co takhle Jeremiah 17:5+7: Prokletý je *každý, který se spoléhá v člověka a dělá fleš jeho oporu a jehož srdce se odvrací od panujícího. Požehnaný je *každý, kdo se spoléhá v panujícího a jehož naděje je panující. *tento výraz geber znamená válečník, ale většinou se překládá jako: kterýkoliv člověk - každá osoba, každý)

David také měl jistou důvěru a spolehnutí v panujícího, jinak by neměl jistotu, že sám, jako mladý pasák ovcí může vlastnoručně zabít lva. Udeřil ho a vytrhnul mu beránka z tlamy a když se ten lev proti němu vzpřímil, tak ho David uchopil za bradu, udeřil a zabil! Stejně dopadl i medvěd. A když tohle popisoval králi Saulovi tak neřekl, že půjde proti Goliášovi "jestli to bude Boží vůle", NE! David řekl s jistotou v jeho srdci, 'Tvůj sluha udeřil oba, lva i medvěda a tento neobřezaný Filistinec bude jako jeden z nich, protože urážel armády žijícího božského! Ten panující, který mne vytrhnul z tlapy lva a z tlapy medvěda, mne vytrhne z ruky toho Filistince!' (I Sam 17:36-37)

Když se naučíme opravdu spoléhat se v božského bez pochybování, tak mu konečně uvěříme tak, aby nás on mohl uzdravit a potom i držet bez nemocí! Ale když budeme "doufati", tak mu nebudeme schopni opravdu věřit.

Spolehnutí se je znalost kovenantu

Když David mluvil o tom 'neobřezaném' Goliášovi, tak otevřeně poukazoval na skutečnost, že ten Filistinec nemá kovenant s božským. Nikdo v Saulově armádě si to neuvědomil, protože všichni se dívali na to, jak je ten Goliáš obrovitý a zapoměli na jejich božského! David měl jistotu a spoléhal se na svůj kovenant s božským, stvrzený právě tou obřízkou. Proto on nepochyboval o tom, že toho rouhajícího se pohana božský zabije. Touto jistotou dal božskému glory a svědectví lidem o jeho dobrotě a pro nás ponaučení, že my dáme božskému stejnou glory, budeme-li se na něho spoléhat stejným smělým způsobem. Nemusíme pak hledat výmluvy a všechny "teologicky" zdůvodněné náboženské řeči o neochotě božského nás kdykoliv a z čehokoliv uzdravit. Choď podle víry ve schopnosti našeho božského a ne podle toho, co vidíš, nebo co ti "vysvětlí" náboženští pokrytci! Jestli je tvým Goliášem rakovina ve tvém těle, nebo jakákoliv jiná nemoc, vezmi si bibli a nauč se spolehnout se v zázračnou moc anointování ve jménu Ježíše a nenechej se odradit tím, co ti řekne někdo jiný. Slovo božského je Ježíš. '...jeho podlitinami jste BYLI uzdraveni!' (I Petr 2:24) David se proti Goliášovi rozběhnul, David nečekal, až on přijde k němu! - Rozběhni se proti Satanovi se slovem božského ve jménu anointujícího panujícího Ježíše a vyžeň jej z tvého života!

Tomu ale nelze věřit bez znalosti kovenantu v krvi našeho panujícího Ježíše, abychom byli schopni odmítnout všechny Satanovy lži a pochybnosti, druhu - "možná to není Boží vůle abys byl uzdraven, atd".

Potom je možné i prohlásit, že odmítáš nemoci právo přebývat ve tvém těle a opravdu to nedovolíš. Jen měj na paměti, že tohle vše je jen díky našemu panujícímu Ježíši a ne díky nám samým! NIKDY nezapomeň dát glory a díkůvzdání božskému otci ve jménu anointujícího panujícího Ježíše! Bohu dáš glory před lidmi jen tvým přemožením problému, nikdy ne tvou porážkou -jak učí náboženství - nové i staré. Náboženští lidé tě i tak budou považovat za arogantního a chlubivého, protože nevědí, co to je mít kovenant s nejvyšším božským a být opravdu jeho nadšeným dítětem. Božský má navíc radost z toho, že mu věříš a že ho takto oceňuješ jako svého otce a děláš mu opravdu dobré jméno, tak, že o něho začnou mít lidé zájem a udělají Ježíše jejich panujícím stejně jako ty. Všechny dary spiritu máme neodbytně a neustále usilovně žádat, protože ty dary vděčnosti nejsou pro naši zábavu, ale pro ty co trpí, aby je mohl panující Ježíš skrze nás vysvobodit. Protože náboženství je sobecké a nemyslí tímto způsobem, tak už asi posledních 1800 let [téměř celé dva poslední dny] nevysvětluje, ale "vytmavuje", že tyto zázraky skončily. Naneštěstí takové lži učí i někteří z těch, kteří byli znovunarozeni, jejichž srdce je sobecké a nezajímá je vysvobodit lidské duše ze Satanových spárů. Proto učí toto učení démonů a tímto ukazují, jako by Satan byl mocnější než Ježíš.

Sliby božského bereme vírou

Verše z bible jsou sliby božského, který nelže. Proto také máme jistotu, že když ty verše prohlašujeme přes sebe a naše rodiny ve jménu našeho panujícího Ježíše, tak každý slovo platí.

Je absolutně nezbytné si uvědomit, že i když například následující verše mluvil božský ústy Isaiahu k Jerusalemě - která je ženského rodu, tak my, jako děti božského máme právo je použít pro svoji situaci - a prohlásit ty slova v mužském rodu! Přesně stejně, jako že v obou originálních textech bible je výraz SLOVO rodu mužského!

Víra božského je v jeho slovu, ne v lidském

Zde musím upozornit na texty písem - vyhni se při čtení veršů v bibli absolutně všeho toho, co není písmo. Tím myslím různé nadpisy a odstavce komentářů - všechny! Text písem nesmí být proložen slovním "výlevem" lidí, není v něm víra! Čti jen to, co je očíslované - t.j. abys měl písmo nepřerušované tím, co tam nepatří, protože by ti to nesmírně ovlivnilo chápání celé bible. Např. v následující části Isaiahu 54 [Ekum] "Nový život", "Plesej neplodná", Pozůstatek Hospodinova lidu.... "Nově vybudovaný Sijón" Sijón dosud ležící.... nečti to, vyhni se tomu!

Když tedy použijeme písmo Isaiah 54:8-17, jeho slova tvoří naši ochranu ve spirituální dimenzi proti zlu. Je to naše tvrz - nebo-li pevnost! Víme také, že máme s božským kovenant míru, který nám zde říká, že božský přísahal stejně jako že vody Noaha ['odpočinek'] nepůjdou znovu přes zemi, stejně tak se božský nebude na nás hněvat, ani nás kárat, ani ten kovenant míru nebude odstraněn!

14 Budeš upevněn(a) ve spravedlivosti: budeš daleko od zkázy, protože se nebudeš strachovat, i od nátlaku, protože se k tobě nepřiblíží!

15 Hle, oni se určitě srotí - ale nebudou ode mne; kdokoliv se srotí spolu proti tobě, padne skrze tebe!

17 Žádná zbraň vyrobená proti tobě neuspěje a každý jazyk, který se proti tobě pozvedne v odsouzení, ty prokážeš zlý! Toto je dědictvím sluhů panujícího a jejich spravedlivost je ode mne - říká panující.

Toto prohlašuj v první osobě - za sebe!

Musíme si neustále uvědomovat, že slovo božského je a vždy bude slovem božského - i když jej vyslovíme my - našimi ústy! Teprve potom mu začneme věřit a promlouvat jej s autoritou - přes nemoci a každý problém, který nám Satan připraví do cesty. Teprve potom slovo božského začne opravdu měnit věci a situace v našich životech pro dobro.

Bez naší aktivní, prakticky používané víry se ale nestane nic, i když slovo božského čteme i mluvíme.

Promlouvání božského slova je spirituální zákon. Božský stvořitel nikdy neudělá nic, aniž by to napřed nepromluvil. Božský je božský víry, on vypustil jeho víru v promluveních. Ježíš řekl doslova, Držte víru božského! Jako děti božského stvořitele jej musíme napodobovat (Efes 5:1), protože držíme stejný spirit té víry podle toho napsaného - Uvěřil jsem, SKRZE to jsem mluvil - i my věříme a SKRZE to mluvíme (II Kor 4:13).

Panující Ježíš pracoval v principech promlouvání víry - mluvil k moři a větru, mluvil k démonům. Mluvil i k fíkovníku a dokonce k mrtvým mužům.

Ježíš řekl: Budete znát pravdu a pravda vás udělá neomezovanými (Jan 8:32). Nikdy nás ale žádná pravda nemůže udělat neomezovanými, jestli pravdu nebudeme dobře znát!

Bez spolehnutí se ve slovo božského je úplně nemožné mu věřit. 'JÁ JSEM Alfa a omega, vláda i dospění, vykládá ten panující, ten jsoucí a ten co byl a ten přišlý, ten všemocný' (odhal 1:8). Když tohle panující řekl, nedal nám jen nějakou běžnou informaci - ale mocnou pravdu, která nám pomůže, kdykoliv tyto slova použijeme pro sebe! Jakýkoliv Goliáš tě chce dnes zastrašit - nehledej pomoc nikde jinde - začni se slovem božského - Ježíšem! Jan 1:1 stejně jako Odhalení 19:13 říká, že Ježíš je slovo. Jméno JEŽÍŠ není v nebi, tam je SLOVO (I Jan 5:7), jméno JEŽÍŠ bylo dáno pod nebem v lidi, VE kterém my musíme být zachráněni z čehokoliv (Prak 4:12)! Proto Do tohoto jména musíme být i ponořeni.

Nedělej nic jiného, dokud nenajdeš v bibli, co o tvé situaci říká slovo. Potom zůstaň ve slovu a ve víře! Jediný způsob, jak tě může Satan porazit, je že na tebe udělá nátlak, aby jsi se nespoléhal na slovo božského stvořitele. Cokoliv proti tobě udělá, je pro to, abys pochyboval o slovu - že ti pomůže. Drž se tedy slova a nepusť se jej, ať se děje cokoliv! Ať slovo proudí z tvých úst, dokud se ta situace nezmění ve tvůj prospěch i když to bude nějaký čas trvat. Ustanov to s božským v modlitbě a zůstaň s tím navždy. Promlouvej - je psáno...! a vládni vírou až do dospění uzdravení nebo finančního vysvobození nebo projevení jakéhokoliv vítězství.

Vše uzavírej slovem - Ježíš [slovo božského] řekl, že je první i poslední - to znamená, že slovo tvého doktora není posledním slovem. Slovo kohokoliv jiného, než anointujícího panujícího Ježíše není posledním slovem. Také si pamatuj - jsi, co slovo říká že jsi a že můžeš mít, co slovo říká, že můžeš mít (Mar 11:22-26, 9:23)!

Užitečnost dětí božského promlouváním

Promlouvání slova božského ve víře ve výsledek, je důkaz užitečnosti synů božského. Verše z dopisu Římanům 3:10-18 vysvětlují neužitečnost lidí, kteří nepromlouvají slovo božského v jeho jménu [YHWH nebo Yešua - Ježíš]. Panující je užitečný a jeho slovo je anointující a vládne v promluvení víry (Řím 10:8, Heb 6:1,5, I Pet 2:3, viz Jer 23:9, Filip 1:12,25).

Protože království božského není ve slovu, ale v promluvení jeho zázračné moci (I Kor 4:20, Heb 1:2)!

Musíme rozumět, že žádat božského otce ve jménu Ježíšově o uzdravení, finance [jeho užitečnosti] je příkaz, protože když může Ježíš tyto práce na naše pozvání skrze nás dělat, otec je TAKTO glorifikovaný v synovi - viz Jan 14:11-15, 15:7-8+16!

Věřit v uzdravení je poslušnost a dávání glory stvořitelovi. Proto musíme být ozvučováni slovem božského v promluvení denně, aby naše víra rostla a abychom byli a zůstali opravdovými VĚŘÍCÍMI.

Použití meče spiritu nahlas tvými vlastními ústy:

- Já jsem tělo anointujícího a Satan přese mne nemá žádnou moc, protože přemáhám zlo dobrem (I Kor 12:27, Řím 12:21).

- Já jsem z božského a přemohl jsem démony i nemoci, protože větší je ten ve mne, než ten ve světě a všechny přemáhám nadměrně skrze toho, milujícího mě! (I Jan 4:4, Řím 8:37)

- Všechny věci jsou možné tomu věřícímu - a já věřící jsem! (Mar 9:23)

- Božskému vděčnost, tomu, dávajícímu mi toho přemáhajícího skrze toho panujícího našeho Ježíše anointujícího. Já jsem přemáhající a přemáhám skrze krev beránkovu a skrze slovo mého svědectví (I Kor 16:57, odhal 12:11).

- Jsem podřízený božskému a shazující [ďábel] ode mne utíká, protože proti němu stojím (Jak 4:7).

Boží léčení skrze léky božského

- Ježíš je panující mého života. Nemoc a choroba přese mne nemá moc, protože jeho podlitinami jsem byl uzdraven! (I Petr 2:24)

- Anointující Ježíš mne vykoupil z prokletí zákona, protože nesl moje hříchy nahoru v jeho těle přes dřevo, proto jsem mrtvý hříchu a žijící božskému v jeho vděčnosti (Gal 3:13, I Petr 2:24, Řím 6:11).

- Nebeský otče, hledím si tvůj slovo a držím ucho ke tvým promluvením. Nenechám je vzdálit se od mých očí, hlídám uprostřed mého srdce, protože jsou život a zdraví veškeré mé fleši (Pří 4:20-22).

- Anointující Ježíš vzal mé slabosti a zvednul mé nemoci - proto nedovolím nemoci panovat mému tělu. Anointování - život božského - ve mne proudí a přináší zdraví každé buňce mé bytosti (Mat 8:17, Jan 6:63).

- Jsem vykoupený z prokletí, promluvení verše Galatianům 3:13 proudí v mém krevním oběhu. Proudí ke každé buňce v mém těle a obnovuje život a zdraví.

- Výrůstky a nádory nemají právo na existenci v mém těle. Zakazuji každé nemoci přístup do mé fleše, protože mé tělo je svatostánek světícího spiritu při-stavený k božskému mou slovní službou (Řím 12:1)

- Jsem tvořen uprostřed obnovením mého rozumu mou slovní službou božskému a držím rozum anointujícího, protože jsem poznal rozum panujícího, který mě spoluujišťuje v záchraně (Řím 12:2, I Kor 2:16).

Zázračné umocňování se v panujícím

- Raduji se v panujícím vždycky, protože jeho radost je moje síla! (Filip 4:4, Neh 8:10)

- Skáču radostí i ve zkoušení a pronásledování, protože jsem strážený v zázračné moci božského skrze víru a mám jistotu, že mne panující vypustí ze všech tlaků - halleluyah! (I Petr 1:6, II Tim 3:11).

- Mé srdce je dobré mysli a můj jazyk skáče radostí. I moje fleš je bezpečná přes důvěru v přítomnosti panujícího, protože předem nazírám panujícího v mém pohledu skrze všechno (Prak 2:25-26).

- Radostně skáču radostí nevýmluvnou a glorifikovanou, protože mám vděčnost a mír od božského otce a panujícího Ježíše. Radostí se i zázračně umocňuji ve vděčnosti (I Petr 1:8, Kol 1:2, II Tim 2:1).

Tvoje vítězství musíš křičet! Jestli se obáváš, že tě někdo uslyší, tak se uklidni. Buď si jistý, že to někdo uslyší - jmenuje se Satan! Právě ten to musí slyšet! A každé ráno, když vstáváš, tak má Satan vyděšeně křičet: Nééééé, on už zase vstal!!!

Mini slovník :

anointování - [řecky chrísma] boží přítomnost, zázračná moc spiritu božského stvořitele.

anointující - [řecky christós] znamená ten dávající anointování v promluvení božského.

panující - v hebrejské části je to YHWH, v řecké kuriós YHWH je vlastně jméno - viz Ex 6:3, Psal 83:18, Jer 33:2, ale verše použité v NK mají na jeho místě výraz kuriós, což jméno není.

ponoření - [řecky 'baptisma'] do vody, které dělal Jan ponořující a jeho učedníci, i učedníci Ježíšovi (Jan 4:2), je z boha a nezbytné i dnes. Výraz "křest" je falešný.

psalm - mizmór - hebrejsky, ψαλμός - psalmós - řecky proto používám slovo psalm, neboť výraz "žalm" je jen nábožensky upravený "žalostný" tvar téhož řeckého slova. Psalmy jsou slovem božského na budování víry v radosti panujícího, což je naše síla - viz Nehemiah 8:10! Písma jsou i na usvědčení ze hříchu, ale z toho se má člověk upřímně a rychle obrátit. Zůstávat v plačtivosti je nevíra, což je zůstávat ve hříchu (Řím 14:23).

slovo - v bibli vždy mužského rodu, proto i zde. Hebrejsky dâbâr, řecky lógos

Modlitba záchrany

Nebeský otče, uznávám, že jsem hříšný a přicházím k tobě pro odpuštění. Slíbil jsi, že mi odpustíš a očistíš mne, když potvrdím mé hříchy (I Jan 1:9, viz Mar 1:5). Já je otče potvrzuji, lituji jich a obracím se od nich (zde vyjmenuj hříchy, které si uvědomuješ).

Panující Ježíši, já věřím, že jsi syn božského - anointující - ten dávající zázračnou moc. Zemřel jsi na kříži a vstal z mrtvých třetího dne, abys mne zachránil. Zvu tě do mého života a potvrzuji, že jsi mým panujícím.

Věřím, že podle písem musím být ponořen přes jméno Ježíš do vody do odpuštění hříchů ve tvé krvi a vezmu dar světícího spiritu (Prak 2:38). Prosím, naplň mne tvým světícím spiritem, protože je psáno: Jestli tedy vy, jsouce zlomyslní, vidíte jak dát dobré dary vašim dětem, jak hodně více ten otec, ten z nebe dá světícího spiritu těm žádajícím jej (Luk 11:13). Beru toto dědictví vírou a děkuji ti božský otče, že jsi mne udělal tvým dítětem - ve jménu Ježíše, amen.

--------------------------------------------------------------
Být věřícím víry Ježíšovy (Prak 3:16, Gal 2:16,20, 3:22, odhal 2:13), t.j. víry božského (Mar 11:22) není žádné náboženství, ale budování intimního vztahu s božským stvořitelem skrze jeho slovo, světící spirit a podílnictví jednoho s druhým. Musíme být také užiteční pro království božského, nemůžeme být samotáři, ale údem těla anointujícího-christova (Luk 11:23, Prak 2:41-47, Heb 10:24-25).

Vydal © Jan Podmolík 1999