- Don Potter -
Přeloženo z anglického originálu: The Authority of the Worship Leader
Copyright © Don Potter Music 2002
Přeložil: Jan Podmolik
JPM - P. O. Box 114, 77100 Olomouc 1, Czech Republic
Autorita vedoucího uctívání
Byl jsem dotázán vedoucími chvály a muzikanty z různých shromáždění vyvolaných, jak mohou získat více svobody v jejich čase chvály ve shromáždění. "Více svobody" běžně znamená hraní hudby déle, hraní toho, co oni cítí, že by se mělo hrát, prorokování s písní, nebo hraní jen instrumentálně, když jsou vedeni spiritem, atd. To je dobrá otázka, protože je nám řečeno, ve Druhém dopise Korintským, že: "ale panující je spirit, ale kde je spirit panující, tam je neomezovanost" (II Kor 3:17).
Jestli chceme, aby světící spirit byl v našich službách uctívání, musí tam být volnost, ale veškerá pravá volnost má meze a je získána v tom, že se staneme dostatečně dospělými a zodpovědnými na to, abychom ji správně použili. Chci se zaměřit na toto téma příběhem. Když jsem poprvé přišel na prorockou konferenci přisluhování Morning Star, jeden z vedoucích uctívání, Leonard Jones, mne požádal, abych v jednom setkání vedl uctívání. To jsem se s Leonardem setkal jen poprvé a toto bylo jen potřetí, co jsem byl s Rickem Joynerem. Těsně než začalo setkání, přišel ke kapele Rick a pevně promluvil, "Uctívání je třicet minut, ne třicet jedna." Po několik minut opravdu rostlo ticho, kdy někteří muzikanti svěsili jejich hlavy v rozpacích a zvažovali, co jsem si myslel jako nový příchozí. Na začátku se mi trochu ulevilo, protože jsem věděl, že kapela nazkoušela jen dvě z mých písní. Nicméně něco začalo ve mně vzrůstat a byl jsem s tímto pocitem dobře obeznámený. Byla to pýcha. Vzalo by to mnoho stránek, abych vysvětlil, jak se mnou panující jednal týkaje se autority a podřízení se.
Jako profesionální muzikant jsem vyrostl do pozice, kde jsem byl svobodný hrát cokoliv jsem chtěl, pokud to dělalo peníze. Přijímal jsem za to také dostatečné pocty. Dokonce v mém shromáždění, kde jsem vedl chvály a uctívání, jsem byl pastorem povzbuzovaný, abych následoval spirit jak jsem mohl nejlépe. Po všech těch "do toho-chlapíku", jsem byl nyní postavený ve tváři někoho, komu neimponovala moje minulost. Kousl jsem se do jazyka a nepromluvil ty pyšné věci, které jsem si myslel. Neuvědomil jsem si, že mne panující ještě testuje a byl jsem znovu na okraji pádu, kdybych nenapravil mé srdce.
Z jeho zkušeností s kapelami uctívání Rick věděl, že muzikanti někdy hrají s největším úmyslem a nejvyšší touhou chodit ve spiritu, ale s nejnižším stupněm citlivosti. Často vyčerpají shromáždění, docela běžně s podprůměrnou úrovní muzikantství. Cítil, že učení Slova bylo to nejdůležitější na této konferenci, která byla věnovaná učení těch, kteří přišli poznat hlas panujícího. V tom čase jsem dospěl k tomu, že jsem věřil, že opravdová muzika stejně nebyla pro shromáždění vyvolaných, takže jsem souhlasil s těmi třiceti minutami.
Jak jsme začali, v srdci jsem doufal, že světící spirit přijde mocným způsobem. Moje uvažování za tímto bylo, dokázat, že Rick je špatně týkaje se muzikantů neuvědomujících si, že mohou zneužívat shromáždění. Toto může být volané "manipulování světícího spiritu, aby dělal tvůj záměr." Spirit se v tom setkání pohyboval silným způsobem, ale já jsem naschvál skončil právě ve třiceti minutách. Někteří z pozvaných řečníků, kteří tam byli, později promluvili, že téměř dostali slovo od panujícího, právě když jsme skončili. Jiný promluvil, že měl velikou vizi a chystal se promluvit, když muzika přestala spolu s vizí. Zarmucování spiritu nebyl můj úmysl a nebyl ani Rickův, ale já jsem byl testovaný, aby bylo vidět, jestli poslechnu autoritu přese mne, i když byl spirit v pohybu.
Nicméně v tomto případě uposlechnutí autority bylo z mé strany opravdu dílo rebelie. Později mi panující ukázal, že já jsem pracoval pro sebe a ne pro konečné záměry božského. Dokazování toho, že já jsem byl správně, se stalo idolem a ne záměr božského. To nejlepší pro mne by bylo, kdybych býval souhlasil se třiceti minutami a upřímně požádal světící spirit, aby naplnil jeho práci v tomto časovém vymezení. Spirit není tak snadno zarmoucený, jak si my myslíme, že je a určitě nás neopustí, když máme upřímný zápal jej následovat. To, že bohem umístěná autorita nebyla schopná slyšet od spiritu stejně jako já, odhalilo moji aroganci, nevíru a rebelii.
Pýcha
Zjistil jsem, že základní důvod zápasu mezi prohlašovateli a muzikanty je pýcha, která vede k sobeckým ambicím a propagování sebe. Tato pýcha není jen na straně muzikanta. Jestli se na ni nepoukáže a člověk se od ní neobrátí, bude málo jednoty ve vedení takového shromáždění vyvolaných. Propagování sebe je dělání idolu ze sebe. Božský s tímto idolem jednal, když se dostal do Levitů, kteří před ním přisluhovali (viz Ezekiel 44:10-14). Když jsou vedoucí chvály před lidmi, tak často věří, že mají něco dělat s anointováním, které proudí a neuvědomují si, že spirit není omezovaný naší slabostí, stejně tak, jako není zvětšený naší silou. Víra a upřímná touha chválit je to, přes co se pohybuje anointování. Jsou doby, kdy z pódia zřetelně ve spiritu nevidíme. Někdy může být veliký rozdíl mezi tím, jak je cítit spirit na pódiu v porovnání s tím, co cítí pastor z perspektivy shromáždění.
Poznal jsem doby, kdy jsem cítil, že se během chvály ve spiritu nic neděje a pastor pak promluvil, že to byl nejlepší čas, co v uctívání zažili. Také jsem poznal doby, kdy v mém názoru bylo anointování ohromné, ale potom jsem zjistil, že vedení cítilo, jako bychom "organizovaně povzbuzovali" a vůbec nechválili. Pýcha je jediná věc, která zabrání vedoucímu uctívání, aby přijal tento druh informace. Pastoři nejsou nezbytně známí pro dělání dobrých hudebních rozhodnutí, ale my se musíme snažit slyšet, co opravdu promlouvají, když mají nějakou kritiku. Většinou budou přesní týkaje se spiritu té věci.
Poslechnutí autority
Hebrejcům 13:17 říká, "Buďte přesvědčeni těmi vašimi vedoucími a sami se podřizujte, protože oni nespí za vaše duše, jako odevzdávající slovo, aby toto dělali uprostřed radosti a ne sténání, protože vám by se tohle neuvolnilo dospěním." Slovo "přesvědčeni" na začátku verše znamená, "být přesvědčený nebo jistý, být svobodný od strachu nebo pochyb" (Strongův slovník). Když jsme přesvědčeni těmi, kteří mají přes nás autoritu, přinese to jistotu a svobodu od strachu. Jestli zakoušíš strach nebo pochybnost o tom, co k tobě cítí vedení, tak jsi asi v něčem v neposlušnosti. Jistota, kterou poslušnost přináší, uklidní i tebe, i vedení. Tento mír je to, co ujistí pastora v tom, že může povzbudit vedoucího chvály, aby se pohyboval ve spirituální svobodě.
Měj na mysli, že jestli chvála, kterou vedeme, je opravdu anointující, vedení to rozezná (i když to vezme dlouhou dobu) a dělej, co oni cítí, že jim panující říká. Jestli si oni neuvědomí naši velikost okamžitě, možná nejsme tak velcí, jak si myslíme a i jestli je to necitlivost na jejich straně, musíme se spolehnout na panujícího, aby budoval jeho shromáždění vyvolaných a disciplinoval jeho vedení, jestli to potřebují. Mezitím my nesmíme minout naši příležitost pro růst v pokoře, protože božský dává jeho vděčnost pokorným. Jestli rosteme více v pokoře, božský nám dá ještě více jeho vděčnosti a dříve nebo později každý tuto vděčnost rozezná.
Vedení
I Petr 5:2-3 promlouvá, "pastýřujte ve vás to stádečko božského, přehlížejíce přes ně ne donucením, ale dobrovolně, ani hanebně ziskuchtiví, ale dychtivě, ani jako panující podle těch přidělených, ale stávající se modelem tomu stádečku". Tento verš promlouvá, že vedení potřebuje pastýřovat stádečko bez přinucování jej z důvodů mrzkého zisku, nebo zostuzování je do poslušnosti. Také jim promlouvá, být "modelem", což znamená být modelem něčeho - stylu, nebo podobnosti toho, jaký chceš, aby byl někdo jiný. Jinými slovy, vedoucí musí být model toho, co prohlašuje. Nemůže být žádné dvojaké poselství ve vedení. Jestli jsi vedoucí a toužíš po tom, abys byl vyzdvižený ve shromáždění vyvolaných, nemůžeš očekávat, aby vedoucí chvály jednal jinak. Pamatuj si, že světící spirit vedl Ježíše do pustiny, zatímco Satan jej vedl na vrchol chrámu (Matouš 4:1,5).
Kontrolování
Někdy bude vedoucí chvály cítit, že je to dobrý nápad dostat lidi, aby vstoupili do spiritu malým popostrčením. Toto je v nějakých kruzích voláno jako "organizované povzbuzování". Já dávám přednost volat to "kontrolování". Kontrolování toho, jak reagují ostatní, zatímco přisluhuješ, je tvrdý zvyk a je těžké jej zlomit. Pokaždé, když se dostaneme před někoho jiného, učíme - ať již slovem, nebo příkladem. Slovo učit znamená "plynout jako voda (např. pršet); přechodně, položit nebo hodit (obzvláště šíp, např. střílet)". V této definici není nic, co by promlouvalo, že máme kontrolovat, jak by měli ostatní přijímat to, co my děláme, nebo promlouváme.
Nemůžeme kontrolovat, jak někdo přijímá, co děláme, a přitom se snažit chodit ve spiritu. Kontrolování ostatních a následování spiritu je v opozici. Znovu, anointování zlomí jho, které drží lidi zpět ve spiritu. Jestli se shromáždění neměnně nepohybuje ve spiritu, tehdy není anointování dost silné. Jediné místo, kde já vidím kontrolu ve spojitosti s autoritou v bibli, je v Matoušovi 20:20-21 a 24-25: Tehdy k němu přišla matka synů Zebedeových uprostřed jejích synů, uctívaje a něco při něm žádajíc. Ale on jí řekl, Co chceš? Vykládá mu, Řekni, aby tihle dva moji synové se usadili, jeden z tvé pravice a jeden zleva ve tvém království. A uslyševše, těch deset bylo velmi sklíčeno týkaje se těch dvou bratrů, ale volaje je, Ježíš řekl, Vidíte, že vládci národů panují podle nich a mohutní mají autoritu podle nich.
Matka Zebedeových synů přišla k Ježíšovi v uctívání, ale měla tajenou motivaci. Kolikrát jsme toto dělali my? Ona chtěla, aby její děti měly druh autority, kterou měli Římané přes Israel - autoritu kontroly. Věřila, že autorita byla něco, co se vyhraje silou, a když se to získá, lze kontrolovat jiné. Toto je lidská cesta k získání autority, ne boží. Ježíš má přese mne autoritu, protože porazil moje nepřátele - hřích a smrtícího na kříži. Moje podřízení se této autoritě je výsledek lásky a vděčnosti a úplného přijetí jeho panovnictví. Ježíš mne nepřinutil do záchrany, ale přitáhl mne k sobě. Jakákoliv autorita, která používá kontrolu nebo strach, aby tě udržela, i ve shromáždění vyvolaných, je ze světa, ne z božského.
Spirituální autorita
Nemůžeš si osobovat místo spirituální autority bez božského. Jestli ti panující dal spirituální autoritu, pak to bude uznáno. Jestli ji nedal, pak se můžeš nacházet ve snaze se chovat, jako že ji máš, nebo si jen osobovat roli autority, jako to dělali Fariseové. Jak je uvedené v Lukášovi 16:15: I řekl jim, Vy jste ti ospravedlňující se v pohledu lidí, ale ten božský zná vaše srdce! Neboť to v lidech výsostné, je ohavnost v pohledu božského! Slovo přeložený "ospravedlňující se" zde znamená "udělat spravedlivým, ukázat jaký je a přeje si být uznávaný". Tento verš promlouvá, že se ukazovali, že jsou spravedliví před lidmi. Nacházíš sebe, jak ukazuješ, že uctíváš, když se dostaneš na podium abys vedl, nebo hrál v kapele? Nacházíš se, že se snažíš naplnit očekávání vypadat, že jsi naplněný chválami? Toto je těžké si přiznat a usvědčení z tohoto může přijít jen od světícího spiritu. Požádej ho a on ti to ukáže.
Slovo "výsostné" v tomto textu znamená "zaměřit mysl na, hledat, vysokosti (jako pocty a bohatství)". Postavení ve vedení uctívání, hraní v kapele, nebo zpívání ve skupině je někdy nejpovažovanější postavení ve shromáždění vyvolaných. Od té doby, co se shromáždění vyvolaných stalo z největší části diváckým sportem, stojí za to uvážit, že muzikanti by mohli být považováni, když jsou dobří. Není proti panujícímu být dobrým muzikantem; je proti němu, abychom vyhledávali považování pro sebe. Toto uhasí spirituální autoritu, kterou pro nás má on. Spirituální autorita je dána božským, pro záměry božského tak, aby ti, co ji vezmou, mohli dělat záměr božského. Není žádná jiná cesta k dosáhnutí spirituální svobody ve chvále, pro kterou se všichni modlíme.